Pokladna:

České korunovační klenoty, 1723, originální mědiryt a lept, rozměry 69×84 cm s rámem, anonym podle Konrada Adolpha von Albrecht. K pražské korunovaci Karla VI roku 1723.

Zasedací místnost Ohře:

1450 tiskne Gutenberg první bibli v nákladu 180 výtisků, 49 z nich se dochovalo.

Praha, originální dřevoryt z roku 1493, první grafické i knižně tištěné zobrazení Prahy vůbec, 63×79 cm, originální dobově ručně kolorovaná verze, vedle čb. verze, 52×69 cm s rámem, na obou muzeální UV antireflexní sklo. Po desetiletích uzurpace církve použití knihtisku výhradně pro náboženské účely vychází (na základě biblického podání historie) první kronika světa v nákladu cca 2000-2500 ks, z kterých se cca 700 dochovalo. Kronika obsahuje 99 dvoustránkových pohledů na tehdejší nejdůležitější města světa, provedených technikou dřevorytu, jedním z nich je i pohled na gotickou Prahu rozměru 42x60cm. Část nákladu byla ručně kolorována. Díky ceně, která v té době odpovídala ceně menšího měšťanského domu (dnešní aukční odhady se pohybují od cca 100.000 €, ceny v antikvariátech až po 400.000 € dle stavu a provenience. Vystavené jsou obě verze, čb. grafický list i jeho dobově kolorovaná varianta, originály staré téměř 500 let. První grafické zobrazení Prahy, první pohled na Prahu vůbec, vydáno knihtiskem 43 let po jeho objevu. Další české v Čechách tištěné knihy z období 1450-1500 jsou jenom Bible česká a Bible Kutnohorská.

Zasedací místnost Váh:

1576 Rudolf II si jako první (a zároveň jediný) Habsburk zvolil za sídelní město Prahu, Praha se podruhé (po období Karla IV) stává i centrem Římské říše, a zanedlouho i kulturním centrem Evropy.

1572 editor Braun a rytec Hofnagel sestavují první atlas měst tehdejšího světa – Civitates orbis terrarum – mezi několika desítkami vyobrazení měst nechybí ani společný pohled na Prahu a Cheb (Eger), originální mědirytina z roku 1572, dobově ručně kolorováno, cca 64×78 cm, muzeální uv antireflexní sklo. Atlas má až tak neočekávaný úspěch, že desítky majitelů se dožadují dalšího dílu a posílají vyobrazení “svých” měst (města pod tureckou nadvládou jsou někdy kreslena po paměti), které v atlasu chybí. Takto vzniká druhý až šestý díl v letech 1575-1617. Vše s výtvarně renesančně zpracovanými detaily typu dobových figurek měšťanů i chudiny, klaunů nebo jezdců v dobové zbroji, zvířat, … Rudolfínská renesanční Praha, originální dřevoryt z roku 1617, ručně dobově kolorováno, 64×77 cm s rámem, muzeální uv antireflexní sklo. Kromě Prahy byli v atlasu publikované pohledy na další české/moravská města – Louny, Slaný, Čáslav, Chomutov, Polná a Brno (na požádaní k vidění ve sbírce manželů Kneppových v Kleovském/Ditrichštejnském paláci v Praze)

Chodba u pokladny:

Vpád Pasovských do Prahy, originální dobová mědirytina anonymního rytce po roce 1611, 47×54 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo. Na pozvání Rudolfa II. proti českým protestantům, obrana Prahy vydrží, Rudolf II abdikuje. Grafický list v 3D zobrazení (vzácné) ukazuje dynamiku postupu žoldnéřů i pouliční boje.

Defenestrace 1618, originální mědirytina z 1627, 44×47 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo. Samosoud českých stavů, z důvodu nespokojenosti s dodržováním náboženských svobod, rozhodl o odsouzení na smrt vyhozením z okna dvou ministrů, nakonec se vyhození dočkal i sekretář, který ministry bránil. Všichni tři vyvázli jenom s drobním poraněním a z místa dopadu odešli. Defenestrace z okna do obory pod hradem je zobrazena na grafickém listu, na kterém první z vyhozených živý odchází a druhý teprve letí z okna.

Bitva na Bílé hoře originální mědirytina z 1627, 43x47cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo. 1620 přichází porážka českých stavů v bitvě na Bílé hoře – mědirytina zachycuje průlom katolické armády u letohrádku Hvězda a utíkající pěšáky.

Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621, originální mědirytina z roku 1627, 46×53 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo.

Zasedací místnost Labe:

Pohled na Prahu, originální mědirytina z roku 1627, ryl Merian, ruční dobová kolorace, 50×95 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo. Jeden z nejčastěji se vyskytujících historický pohledů na Prahu, součást knížky Topografia Čech, Moravy a Slezka. (Kniha na požádání k vidění ve sbírce manželů Kneppových v Kleovském/Ditrichštejnském paláci v Praze)

Hollarův “Velký prospekt Prahy z Petřína”, originální lept z roku 1649, 47×130 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo, kreslil a vyryl Václav Hollar. Uváděný latinskou podobou jména Wenceslaus Hollar Bohemus v Německu i Anglii, kde strávil většinu života. První a přes 200 let jediné grafické zobrazení Prahy s českými popisky – tímto i významné bohemicum.

Zasedací místnost Morava:

Plán Karlova mostu v Praze, originální mědirytina z roku 1735, 47x113cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo. Schematický geometricky jednoduchý pohled bez soch.

Zasedací místnost Dunaj:

Švédové snažící se o průlom do Nového města pražského 1648, podle kresby Karla Škréty vyryl Merian, originální mědirytina z roku 1652, 47×76 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo. Poslední bitva třicetileté války. Švédové dobyli a vyplenili Pražský hrad (sbírky Rudolfa II) a Malou stranu a dva měsíce obléhali Nové město, než byl podepsán vestfálský mír. Památkou na statečnost tehdejších Pražanů je ruka s mečem, která se chystá hájit otevřenou bránu proti nepřátelům, která se dnes nachází se ve znaku hlavního města Prahy. Vystaveny jsou dva ze tří Škrétových pohledů na Prahu té doby. První ukazující intenzivní ostřelování Nového města s mnoha detaily, druhý na opevněnou Prahu se stafáží měšťanů venčících i kadícím pejskem. Pohled na Prahu s opevněním, originální mědirytina z 1650, podle kresby Karla Škréty vyryl Merian, 39×83 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo.

Recepce:

Renesanční Speedova mapa Čech s pražskými vedutami, originální ručně kolorovaná mědirytina z 1626, 66×76 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo. Anglický kartograf John Speed rozšířil svůj kartografický atlas v 5. vydání i o mapu Čech, pravý okraj zdobí pět ženských postav v dobových kostýmech, na pravém je znázorněn stejný počet postav mužských. Nahoře sedm oválných vedut v té době nejdůležitějších českých měst: Čáslav, Chomutov, Hradčany, Praha, Polná, Slaný a Louny.

Marie Terezie po šikovných politických manévrech získala dostatek volných vojenských sil na osvobození Prahy 1742 od francouzských žoldnéřů. Velky dobový grafický list, Plán obléhaní Prahy a rakouské vojsko bombardující Prahu, originální mistrovsky kolorovaná mědirytina z roku 1745, 92×81 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo. Po roce přichází Marie Terezie s bohatým průvodem na svou korunovaci v Praze a nastává období osvícení v řízení země, lékařství, školství, kultuře, stavebnictví a dalších oblastech.

Recepce/knihovna:

Jan Hus na hranici v Kostnici, originální dřevoryt z roku 1558, ryl monogramista MS, 30x22cm s rámem, 1.000 €

Jan Hus, portrét, originální mědirytina 1720, z dílny rytce B.Pickarta, 34x27cm s rámem, 800€.

Jan Žižka z Trocnova, originální mědirytina kolem 1650, 34×27 cm s rámem, 1.000 €.

Ochoz:

Müllerova mapa Čech (střední), originální mědiryt 1722 s originální dobovou ruční kolorací, odborně restaurováno a konzervováno, rozměr jednotlivých dílů 29 x 34 cm, restaurátorem podlepeno na plátno, rozměř tisku celkem 144×169 cm, adjustace rámařství Brůžek, kvůli hmotnosti i odolnosti použito plexisklo, celkový rozměr cca 169×195 cm.

Ulička u vchodu:

1743, rok po vyhnání francouzských vojsk z Prahy, přichází Marie Terezie s velkým průvodem na svou korunovaci do Prahy. Již jako mladá osvícená panovnice o své korunovaci nechá vytisknout knihu (na požádaní k vidění ve sbírce manželů Kneppových v Kleovském/Ditrichštejnském paláci v Praze) o průběhu korunovace s deseti rozkládacími, některými až metr dlouhými mědirytinami, protože ví, jak důležité je všem nepřátelům (i přátelům) ukázat převzetí koruny české, kterou pro tuto příležitost přivezla z Vídně (kam byla 1637 převezena kvůli ohlašovaným útokům Švédů). Korunovační průvod Marie Terezie na Křižovnickém náměstí, originální mědiryt z roku 1843, vyryl J. Dietzler, cca 60×90 cm s rámem.

Měšťané ve Vladislavském sále, originální mědiryt a lept z roku 1607, ryl A. Sadeler na dvoře Rudolfa II, cca 79×82 cm. Svědectví o rudolfínské době zanechává i rytec světových kvalit působící na pražském císařském dvoře. Zdokumentoval velkoformátovým (57x61cm) mědirytem probíhající trhy ve Vladislavském sále – který sloužil jako kryté komunikační místo obyvatel Prahy. Ve své době šlo o největší (světský) klenutý sál na světě.

Zasedací místnost Vltava:

Karlův most, originální mědirytina z 1745, kreslil a vyryl F.B.Werner, cca 66×140 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo. Rytec F.B.Weber zdokumentoval Prahu na 76 mědirytech. Mezi mimořádně vzácné patří vystavený pohled s popisem soch na Karlově mostě.

Praha, originální mědirytina z 1745, kreslil a vyryl F.B.Werner, cca 66×140 cm s rámem, muzeální UV antireflexní sklo. Barokní Praha, jeden z největších pohledů na Prahu.

Se sbírky manželů Kneppových.

V případě zájmu o prohlídku nás prosím kontaktujte.