Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 19,5 mil. czk, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha, 2010
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. Malíř během svého života dokonce vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků nejrůznějších zápasů včetně Picassových kreseb z ilustrací Ovidiových proměn, ale také například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu konfrontací býka a koně, býka a člověka, lva a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Také zápas muže s býkem se ve Fillově tvorbě vícekrát opakuje. Jde přeneseně o interpretaci boje s krétským býkem, který sehrál důležitou roli v krétském náboženském kultu a objevuje se v celé řadě podob v dějinách umění. Grafika znázorňuje postavu nahého muže, jenž pokleká pod tíhou poraženého býka ležícího na jeho ramenou. Mužova tvář na grafice má ostré rysy typické pro kubistickou tvorbu v sochařství – jako by byl nakreslen podle sochy Rodina; naddimenzované končetiny zase připomínají Picassovu stylizaci.
Grafika pochází z první padesátky tisků, jejichž počet dosáhl 306 kusů, proto patří k těm cennějším a žádanějším.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem.

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 19,5 mil. czk, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha, 2010
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Emil Filla se grafikou zabýval s přestávkami po celý život. Vytvořil přes 170 listů, na kterých lze názorně dokumentovat jeho umělecký vývoj se všemi proměnami od přísně kubistických kompozic až k poválečným lidovým písním.

Zátiší s klarinetem, mandolínou a podnosem patří společně se Zátiším s podnosem, sklenicí, dýmkou, a hrozny a Zátiším s lahví koňaku, skleničkou a s podnosem s hruškami (1930), mezi tři nejintimnější Fillovy „noční zátiší“ odrážející v kubistické kompozici jeho posedlost nocí.

Chceme-li v těchto docela maličkých zátiších číst (u Filly nejmenších), musíme k nim těsně přiblížit oči a zkrátit fyzickou vzdálenost, která je mezi námi a obrazem. A najednou uvidíme a prožijeme něco, co nikdy nezažijeme u velkých monumentálních obrazů. Vzdálenost mezi obrazem a námi zcela zanikne a my můžeme vstoupit svou duší do obrazu jako do ztemnělého vesmírného prostoru, který nás zcela pohltí a zavře se za námi.

Ačkoliv je Zátiší s klarinetem, mandolínou a podnosem svými rozměry velmi malé, nalézáme v něm věci velkého slohu, střídmých až asketických obrysů, které však zcela pohltila noc. Tak jako u Rembrandta, černá temnota je kosmickým základem vnějšího bytí. Klarinet, mandolína a podnos prosvítají vlastním chladným světlem hmoty z temné severské noci. Filla nám prostřednictvím malého obrázku dokáže vnuknout svou vizi, že temnoty noci mají stejnou škálu, rozpětí a stejné ne-li větší bohatství odstínu jako světlo dne, že v noci jsou všechny věci sdílnější, že noc nám skýtá větší usmíření, větší klid a mír.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 38, 260 a 282.