Nejvyšší cena dosažená v zahraničním aukčním prodeji za obraz – 700 tis € v květnu 2016, aukční síň Thierry-Lannon & Associés v Brestu
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji – 36 mil czk v roce 2017, Galerie Kodl
Záznam průběhu dražby
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za tisk – 216 tis czk v roce 2012, Galerie Kodl
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za kresbu – 1,1 mil czk v roce 2009

Toyen poprvé cestovala do Francie s Jindřichem Štyrským v letech 1924 a 1925. Z těchto cest se dochoval Skicák, který je nyní v soukromé sbírce v Paříži. Kresby vznikaly bezprostředně na cestě, kde se autorka setkávala s různými exotickými cirkusy, slavnostmi, poutěmi a karnevaly. Svoje zkušenosti zpracovávala naivizujícím způsobem jakoby dětskou jednoduchou kresbou, kterou reagovala na proletářský program skupiny Devětsil a jeho teorii přeměny všedního dne ve svátek. Atmosféra Paříže, bohémský život a setkávání se s různobarevnou populací inspirovaly Toyen k mnoha erotickým výjevům zasazeným do exotických míst, které kulminují v obraze Ráj černochů představující hromadnou veselou kopulaci pod palmami. Autorčina otevřenost v erotických výjevech působí smyslně a uvolněně a je mnohem důvěryhodnější než v erotických pracích jejích mužských kolegů.

Hlavní postavou kresby je ležící černošská královna, kterou ostatní černoši obsluhují – ovívají ji vějířem nebo hrají na harfu. V pozadí pak další dosahují vrcholu palem šplháním. Výjev obsahuje erotiku jen skrytě a je jakýmsi mlčenlivým předstupněm dalších orgií známých z Ráje černochů.

Vzhledem k přípisu o pravosti kresby Františka Dvořáka, se dostala kresba v 90. let ze soukromé sbírky v Paříži na český aukční trh.

Tento obraz je umění, které se obejde bez výkladu, vytváří prostor pro imaginaci a lidé si ho interpretují sami.
Dokáže být člověk sám sebou? Proč se cítíme vyřazeni ze světa, který jsme si sami stvořili? Jaký je smysl života? Proč se cítíme i mezi lidmi osamoceni? Je lepší být s někým nebo sám? Je to moment dialogu, jeden rezonuje s druhým, i když je mezi nimi prostor, vzájemně se ovlivňují a působí na sebe.

.

nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Justitzův olej na plátně je 3,95 mil Kč, European Arts, Praha, 2016
nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Justitzův olej na plátně je 19,5 tis £, Sotheby’s London, 1998

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola:
Sněžná vlna, bromobrafie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s
New York 2007.

Nemožnost věnovat se během války fotografování si Drtikol vynahrazoval intenzivním kreslením. Zejména z let 1917 a 1918 pochází řada kvalitních kreseb tužkou a uhlem, navazujících na rozličné aspekty symbolismu. Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií, personifikovat tajemné vnitřní hlasy a psychické stavy.
Ve svých kresbách se Drtikol zabýval motivem děsu, úzkosti, strachu a závrati z nepoznaného, romantickými scenériemi vysokohorských štítů, bizarních skal, rozpadajících se tajemných hradů a údolí mrtvých. Odrážel se v nich nejenom obecný duch doby, ale i jeho vlastní hluboký zájem mýty a o hledání pravého Boha.
Mezi motivy se často objevovaly symbolistické historické výjevy, krajiny a romantické pohledy na skály a kopce, které někdy připomínali tvary ženského těla. Kresbě Krajina I. dominuje velký kopec, se stromem na vrcholku, zcela jednoznačně připomínající obrovský ženský prs, trčící nad krajinou jako metafora Matky-Země i jako sexuální symbol. V krajinářské kompozici Drtikol nápaditě využívá motivů stromů a slunce k mimořádně působivému výsledku, dokonale spojujícímu dekorativnost formy se symbolickým mnohovýznamovým obsahem.

Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 27-28.

vystaveno: na výstavě František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum 1998

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola:
Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s
New York 2007.

Obraz Krajina II.

Symbolistické kresby z období první světové války, kterí vznikaly za pobytů v Benešově, Békéscabě, Hartbergu a Praze, nepochybně patří k vrcholům Drtikolova výtvarného díla. Jsou srovnatelné s nejkvalitnějšími projevy symbolismu té doby, představovanými například tvorbou členů skupiny Sursum.
Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií.
Ve svých kresbách se Drtikol zabýval motivem děsu, úzkosti, strachu a závrati z nepoznaného, romantickými scenériemi vysokohorských štítů, bizarních skal, rozpadajících se tajemných hradů a údolí mrtvých. Odrážel se v nich nejenom obecný duch doby, ale i jeho vlastní hluboký zájem mýty a o hledání pravého Boha.
Mytické a mysteriózní motivy se Drtikolovy staly podnětem k vyjádření vlastních kosmoligických, filozofických a teologických názorů, únikem ze všednosti do fantazie spojující materiální a duchovní prvky v jeden harmonický celek. Drtikol nebyl v těchto kresbách na rozdíl od svých fotografií nijak vázán na realitu a mohl vytvářet vlastní zvláštní svět plný antropomorfních skal zcela podle svých představ.

Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 27-28

Publikováno (varianty díla):

Bez názvu (Sfinga), (1919), kresba
v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha, 1994, str. 28

Bez názvu (1918), kresba tužkou
v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha, 1994, str. 27

Kleopatra (1913), olejotisk
v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha, 2000, foto. č. 15

Bez názvu (1919) kresba uhlem
v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha, 2000, str. 27

Bez názvu (1 pol. 20 let) lept
v knize: František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, 1998 obr. V./7

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola:
Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s
New York 2007.

V drtikolových kresbách z dvacátých let minulého století se podobně jako u Gustava Moreaua, Alexandra Séona nebo Františka Kupky objevovly stylizované egyptské sfingy, symbolizující věčnou moudrost, ale také antropomorfní skaliska, připomínající svými tvary fragmenty ženského těla, záhadné imaginární krajiny s jezdci a kříži na horizontu nebo fantasmagorické přízraky obrovských žen, vystypujících ze skal jako metafory Matky-Země i jako sexuální symboly. Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií.
Pomocí dramatických šerosvitných modulací se Drtikol snažil v těchto dílech postihnout hlubinné problémy lidské existence, vyjádřit se k základním metafyzickým otázkám, poodhalit tajemství podvědomí i zrození, naznačit lidskou úzkost a strach a alespoň symbolicky navázat spojení se záhrobím.
Starověké Egyptské sfingy byly jedním z klasických způsobů zpodobňování faraona a sloužily k oslavě jeho velikosti a moci. Drtikolova Sfinga s velkými ňadry je nejen sexuálním symbolem, ale také oslavou ženy – nositelky světla života na zemi. Spojuje v sobě element síly (tlapy lvice) s ženským elementem ochrany (hlava a ňadra ženy).

Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 26-28.