(1918) Těhotná žena
Josef Čapek

Popis

Litografie, 24.3 x 18.8 cm, s rámem 45 x 38 cm, 1918, dat. 5. 3. 1918, černý tisk na papíře.
Grafika z Alba deseti grafických listů Josefa Čapka, Praha, Veraikon.
Původ: aukční síň Praha.

Verze: stejný námět zpracován jako kresba a olej

Chudá žena, olej na plátně, 1917, 40×30 cm, sbírka GASK (ČMVU)
Chudá žena, asi 1917, kresba uhlem, soukromý majetek

Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 190 a 194 a 244
v monografii Josef Čapek, Slavík – Opelík, Praha 1996, str. 226
v monografii Josef Čapek, J. Pečírka, Praha 1961, č. 204 (označeno „Těhotná žena, 1916-1917)
v knize The Čapek brothers and Czech Avant-gardes, Tokyo 2003, str. 39
v katalogu výstavy Zjevení – existence – pravda. Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913-22, Praha 1997, str. 27
v katalogu výstavy Grafika Josefa Čapka ze sbírek Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1973
v časopise Umění, roč. 25, 1977, str. 61-68, s. 226

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Čapkova Těhotná žena je ikonografickým typem Panny Marie v naději (Maria gravida), který vznikl jako nový devoční námět již na přelomu 13. a 14. století. Žena, připomínající Madonu, je oblečena v pokorném, ne však zanedbaném oděvu se šátkem na hlavě. Dlouhýma rukama, s prsty sepnutými v pokorném gestu, něžně obepíná své „požehnané“ kulaté břicho. Také zvýrazněné obloučky ňader naznačují ženino „posvátné“ těhotenství. Cudně sklopené oči umocňují celkový dojem pokory a smíření.
Litografie je jedinečnou ukázkou české kuboexpresionistické výtarné formy, kdy se ostré kubistické obrysy jednoduché kompaktní formy těla váží se světelně plastickým a expresivně sugestivním zpracováním námětu.

Literatura: Pavla Pečínková, Josef Čapek Grafika, Praha 2009, str. 190, 194 a 244.

Velkou empatii projevil Čapek ve ztvárnění chudých, osamělých, zničených lidí, z nichž ale nedělal programově hrdiny – chtěl je zachytit pravdivě. To pro něj znamenalo pod vnějším povrchem objevit vnitřní pravdu. Ačkoli jsou Čapkovy portréty smutných a trpících žen stylizované do jednoduchých geometrických forem s minimem detailů, jejich výraz je víc než výmluvný. Chudá žena patří k řadě vyobrazení žen připomínajících Madony zahalené šátkem a klopící oči. Lehce naznačené vystouplé bříško a zvýrazněné obloučky ňader naznačují její „posvátné“ těhotenství. V podobě ženy nenalezneme nic, co by mělo naznačovat její chudobu či postavení – a přece o jejím trápení a smutném příběhu nemáme pochybnosti. V druhém plánu také Čapkovy ženské postavy ztělesňují nedostižnou Jarmilu Pospíšilovou, jeho lásku z nepřijatelné společenské vrstvy.

V technice litografie, kterou Čapek v této době používal jen výjimečně (dával jednoznačně přednost linorytu), používal jemné šrafování, které není pro jeho práce obvyklé. Tím docílil jemného šerosvitu, a proto obličej Chudé ženy připomíná stylově postavy malíře Jana Zrzavého. Ostatně světlo a stín nevnímal Čapek jako optické fenomény, ale jako „duchovní“ vlastnosti objektů.

Litografii vlastní osm českých veřejnoprávních sbírek, tudíž se další originální listy objevují na uměleckém trhu jen sporadicky. Podle soupisu Čapkova grafického díla existuje celkem doložených 72 nesignovaných a 1 signovaný tisk.

Další informace