Popis
Fotolitografie, 1973, 28,5 x 41,5 cm, 55 x 66 cm (s rámem), signováno v tisku. List z albumu Střelnice – 12 černých tisků s tištěnou signaturou na papíře. Album vydané Radovanem Ivšićem TIR, Cycle de douze dessins 1939-1940 et deux pointes seches 1973, Éditions Maintenant, Paris 1973, album číslováno 67/75, jednotlivé tisky číslovány chronologicky.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 – 7. 12. 2016.
Původ: aukční síň Praha
Nejvyšší cena dosažená v zahraničním aukčním prodeji za obraz – 700 tis € v květnu 2016, aukční síň Thierry-Lannon & Associés v Brestu
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji – 36 mil czk v roce 2017, Galerie Kodl
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za tisk – 216 tis czk v roce 2012, Galerie Kodl
Záznam průběhu dražby
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za kresbu – 1,2 mil czk v roce 2009
Zatímco řada uznávaných umělců se během války odmlčela, Toyen sice opustila své obrazy, ale o to víc a intenzivněji se věnovala kresbě. Ty pokaždé vznikaly ve větších tematických cyklech a po válce se rozhodla některé pro jejich důležitost vytisknout v malých sériích. V pozdějších letech, kdy se surrealistická skupina víceméně rozpadla a výtvarnou scénu ovládla abstrakce a nový realismus, zůstala Toyen ve svém smýšlení poněkud osamocená. Po smrti zakladatele a hlavního guru surrealismu André Bretona v roce 1966 jí zůstalo málo přátel. Mezi ně však patřila dvojice básnířky Annie Le Brun a teoretika Radovana Ivšiće, který vydal její monografii a inicioval druhé tisky válečného cyklu Střelnice. O její malbě řekl (a platí to v každém směru i o válečném cyklu), že vás „nenutí pozorovat, ale myslet“.
Je nutné dodat, že během války Toyen ještě pobývala v Československu. Do Paříže, kde měla zázemí i přátele, odešla v roce 1947 z obav před stalinismem.
Název Střelnice je synonymem války, ale odkazuje také k oblíbené tematice lidových poutí raného Devětsilu (levicový umělecký svaz v čele s teoretikem Karlem Teigem, 1920-1930). Jednotlivé kresby zaplňují různé lidské i zvířecí bytosti nebo jejich části – tento „bestiář“ autorka formovala už ve starší tvorbě a především v cyklech doprovázející básnické cykly jejího mladšího přítele básníka Jindřicha Heislera, s nímž do Paříže odcestovala. Pro Střelnici jsou typické výjevy jako na divadelní scéně – odehrávající se v pustině se vzdáleným horizontem. Příběhy nejsou jednoznačné. Ze všech scének cyklu ale na diváka mrazivě dýchá úzkost. Její melancholický rozměr a použití mnoha dětských motivů ji ale poeticky kompenzují. Návrat do dětství znamená také obranu před zlým světem, kterému odmítáme rozumět. Toyen byla věrná základnímu axiomu artificielismu, který sepsala se Štyrským v roce 1927: „Artificielismus je ztotožnění malíře a básníka“. Tomu zůstala věrná i při líčení hrůz války.
8
Osmý tisk cyklu jako jediný tematizuje mužskou figuru v podobě dvou rozpadajících se bust na ploše s poházenými ořechy, jejichž zmenšující se velikost určuje polohu horizontu v podivném vzduchoprázdnu. Na hrudi jedné postavy je artistka a probodnuté srdce, přes oči má pásku s písmenky, na zádech druhé zase příbor. Lze se domnívat, že jednotlivé metafory souvisejí s opravdu konkrétními příběhy Toyen a jejího přítele básníka Jindřicha Heislera, který neodpověděl na předvolání nacistů k registraci neárijců, a proto ho tajně u sebe skrývala.
Tento tisk je znám také jako kolorovaný (v soukromé sbírce) a na trhu se objevil samostatně naposled v roce 2005. Český soubor vydaný nakladatelstvím Fr. Borový byl naposled dražen 2011, soubor vydaný v Paříži Radovanem Ivšićem se na českém trhu dražil naposled v roce 2005.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.