Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 100 a 243
v monografii Josef Čapek, Pečírka, Praha 1961, obr. 205 (označeno ‚Děvče před zrcadlem. 1917‘),
v seznamu reprodukcí evidováno jako ‚Děvče před zrcadlem, litografie 1916 – 17‘)
v kat. výstavy Seconda Biennale Internazionale della Grafika (Firenze 1970), str. 217
v kat. výstavy Zjevení – existence – pravda, Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913 – 1922, Praha 1997, str. 31
v knize The Čapek Brothers and Czech Avant – gardes, Kanagawa 2002, Wakayama – Tokyo 2003, str. 39

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Oblíbený motiv koupání, který známe již z evropského moderního malířství, se přesouvá ve dvacátých a třicátých letech 20. století na intimnější okamžiky ženského života při toaletě – svlékání a mytí u umyvadla či před zrcadlem, a získává také abstraktní podobu.
Lyrický grafický list žena před zrcadlem dokládá Čapkův specifický kubistický projev a bytostný sklon k vytváření nových pokusů o přesvědčivé a svěží vyjádření uměleckého záměru. Zvláště pozoruhodná je tu míra zjednodušení, omezující se na minimum geometrických prvků přímek, při zachování ostrých obrysových hran postavy. Tento princip zživotňování abstraktních, původně kubistických forem, zřejmý v prosté podobě ženy před zrcadlem, je rozhodující v závažné části Čapkova výtvarného díla vůbec.
Tradiční výjevy žen provádějící ranní toaletu u umývadla či žen před zrcadlem, které známe z akademického malířství, začali kubisté zpracovávat abstraktně a pro tehdejší dobu nelíbivě. Čapek šel ale svou cestou – nevstupoval za hranice umění, zaměřoval se na všední banalitu. Přesnost geometrie narušoval naivním půvabem zjednodušeného primitivního podání. Jeho ženy před zrcadlem nejsou erotické, ale cudné. Jako by se trochu styděly: otáčejí se k pozorovateli zády, nebo se zakrývají rukama, rychle si přehazují přes hlavu košili. Na této litografii ale vidíme hrdou ženu – její gesta zdůrazněná trojúhelníkovitou kompozicí zdůrazňují její sebevědomí. Je předobrazem pozdějších Čapkových žen bojovnic.

Podle soupisu Čapkova grafického díla existuje 1 signovaný tisk a 27 nesignovaných. Jelikož v té době nebylo obvyklé grafiky číslovat, je to informace výjimečná, protože dodává každému exempláři opravdový punc jedinečnosti.

Literatura: Pavla Pečínková, Josef Čapek Grafika, Praha 2009, str. 100 a 243.

Verze: stejný námět zpracován jako kresba a olej

Chudá žena, olej na plátně, 1917, 40×30 cm, sbírka GASK (ČMVU)
Chudá žena, asi 1917, kresba uhlem, soukromý majetek

Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 190 a 194 a 244
v monografii Josef Čapek, Slavík – Opelík, Praha 1996, str. 226
v monografii Josef Čapek, J. Pečírka, Praha 1961, č. 204 (označeno ‚Těhotná žena, 1916-1917)
v knize The Čapek brothers and Czech Avant-gardes, Tokyo 2003, str. 39
v katalogu výstavy Zjevení – existence – pravda. Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913-22, Praha 1997, str. 27
v katalogu výstavy Grafika Josefa Čapka ze sbírek Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1973
v časopise Umění, roč. 25, 1977, str. 61-68, s. 226

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Čapkova Těhotná žena je ikonografickým typem Panny Marie v naději (Maria gravida), který vznikl jako nový devoční námět již na přelomu 13. a 14. století. Žena, připomínající Madonu, je oblečena v pokorném, ne však zanedbaném oděvu se šátkem na hlavě. Dlouhýma rukama, s prsty sepnutými v pokorném gestu, něžně obepíná své „požehnané“ kulaté břicho. Také zvýrazněné obloučky ňader naznačují ženino „posvátné“ těhotenství. Cudně sklopené oči umocňují celkový dojem pokory a smíření.
Litografie je jedinečnou ukázkou české kuboexpresionistické výtarné formy, kdy se ostré kubistické obrysy jednoduché kompaktní formy těla váží se světelně plastickým a expresivně sugestivním zpracováním námětu.

Literatura: Pavla Pečínková, Josef Čapek Grafika, Praha 2009, str. 190, 194 a 244.

Velkou empatii projevil Čapek ve ztvárnění chudých, osamělých, zničených lidí, z nichž ale nedělal programově hrdiny – chtěl je zachytit pravdivě. To pro něj znamenalo pod vnějším povrchem objevit vnitřní pravdu. Ačkoli jsou Čapkovy portréty smutných a trpících žen stylizované do jednoduchých geometrických forem s minimem detailů, jejich výraz je víc než výmluvný. Chudá žena patří k řadě vyobrazení žen připomínajících Madony zahalené šátkem a klopící oči. Lehce naznačené vystouplé bříško a zvýrazněné obloučky ňader naznačují její „posvátné“ těhotenství. V podobě ženy nenalezneme nic, co by mělo naznačovat její chudobu či postavení – a přece o jejím trápení a smutném příběhu nemáme pochybnosti. V druhém plánu také Čapkovy ženské postavy ztělesňují nedostižnou Jarmilu Pospíšilovou, jeho lásku z nepřijatelné společenské vrstvy.

V technice litografie, kterou Čapek v této době používal jen výjimečně (dával jednoznačně přednost linorytu), používal jemné šrafování, které není pro jeho práce obvyklé. Tím docílil jemného šerosvitu, a proto obličej Chudé ženy připomíná stylově postavy malíře Jana Zrzavého. Ostatně světlo a stín nevnímal Čapek jako optické fenomény, ale jako „duchovní“ vlastnosti objektů.

Litografii vlastní osm českých veřejnoprávních sbírek, tudíž se další originální listy objevují na uměleckém trhu jen sporadicky. Podle soupisu Čapkova grafického díla existuje celkem doložených 72 nesignovaných a 1 signovaný tisk.

Obraz Akt je jedinečným a majstrovsky spracovaným obrazom, ktorý v sebe naplno nesie prvky surrealizmu alebo ‚slovenského poetizmu‘ ako svoje smerovanie rád označoval autor. Okno symbolizuje únik, oblaky ako alegórie úniku, levitovanie predmetov

publikované v monografii Mikuláš Galanda 1895-1938, Pallas, 2001, str. 233, obr. 60
najvyššia dosiahnutá cena v aukčnom predaji za obraz – 151 tis €, aukčná spoločnosť Soga, Bratislava
najvyššia dosiahnutá cena v aukčnom predaji za akvarel – 12 tis €, aukčná spoločnosť White & Weiss s.r.o., Bratislava

Téma ženy patrí k zásadným v Galandovej figurálnej poetickej tvorbe. Jeho svojrázne moderné pojatie figúry vychádza zo znalosti európskeho moderného maliarstva – v roku, keď vznikol, bol ostatne Galanda na návšteve v Paríži. Ženy v jeho obrazoch majú často zdvihnuté ruky, upravujú si vlasy, kúpu sa. Z jednoduchých lineárnych kresieb sa Galanda prepracoval až k robustnej figúre podobné postavám z neskorého obdobia Picassa. Z listov i zápisov jeho ženy Márie Boudovej, s ktorou sa zoznámil v roku 1928, vieme, že Galanda netvoril ľahko a spontánne, až na základe mnohých skíc vznikol konečný farebný obraz. Maľbe sa začal venovať viac až v 30-tych rokoch.

Žena na obrazoch akoby naviazala na kresby žien po kúpeli – nezvyklý je však motív priestoru konkrétneho interiéru, ktorý sa na predchádzajúcich prácach neobjavoval. Žena nesie na zvesenom ramene uterák či šaty a kráča proti divákovi. Priestor nesie stopy surrealistických kompozícií s priehľadom na nebo a ubiehajúcou perspektívou dosiek na zemi. Ide o jeden z najpôsobivejších výjavov v Galandovej tvorbe z doby, keď sa mu začínalo dariť. Preto nepoužil v názve ženu – tu už ide o život, ktorý ona reprezentuje.

Galandove obrazy, ani grafiky sa na českom umeleckom trhu skoro vôbec nevyskytujú. Na slovenskom sú tiež skôr vzácnosťou.