1936, lept kombinovaný s akvatintou, rozměry 22, 8 cm x 17 cm, signováno vlevo dole v tisku EF, signováno vpravo dole rukou autora „Emil Filla“

Zobrazit celý soubor

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Od roku 1930 – 1936 Filla maluje, ryje a v sochách ztělesňuje své ženy. Předchůdcem, současně i neoddělitelným průvodcem velkého kubistického cyklu „žen“, pocházejícího ztohoto období, jsou tradicionální empiricko-realistické kresby třicátých let vyrýsované ostrým hrotem ocelového pera. Kubistické Fillovy ženy jsou oproti tomu z masa a krve, mají monumentální proporce obrů a neodpovídají naším ustáleným představám o kráse.

V Ženě v lenošce s rukou přeloženou přes hlavu Filla ústrojně protíná a spájí údy a části těla v přírodní mikro a makrodimenzi. Jakoby se tady náš percepční bod pohyboval po samotném zaobleném povrchu zemském a my dosahovali sotva k špičkám malíčků nohou této monstrózní ženy. Hledíme vzhůru na temeno její hlavy jako na nebetyčný vrchol velehor, za kterými dříve zapadá slunce.
Snad už jen erotický prožitek nás ještě dnes vrhá do útrob prapřírodních sil. Přesahují nás v čase a prostoru. Metají námi tak jako vlna rozbouřeného moře a my hledáme útočiště ve fatálním úkrytu těla ženy, někde v malém jeho záhybu či v koutku jejího oka.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 56, 269 a 280.

1936, lept, rozměry 22, 8 cm x 17 cm, signováno vpravo dole rukou autora „Emil Filla“

Zobrazit celý soubor

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Od roku 1930 – 1936 Filla maluje, ryje a v sochách ztělesňuje své ženy. Předchůdcem, současně i neoddělitelným průvodcem velkého kubistického cyklu „žen“, pocházejícího ztohoto období, jsou tradicionální empiricko-realistické kresby třicátých let vyrýsované ostrým hrotem ocelového pera. Kubistické Fillovy ženy jsou oproti tomu zmasa a krve, mají monumentální proporce obrů a neodpovídají naším ustáleným představám o kráse.

Filla zejména rád zobrazuje nahé ženy, které si čtou nebo spí a to jak ve vertikální tak horizontální poloze. Jeho obrovité spící ženy jakoby zaklela do nehybnosti výtvarná zákonitost. Klidné tvary obrovitých rozměrů, objemů a obrysů vyznívají totiž plněji a pádněji než malé tvary v pohybu. Tyto moderní nástupkyně Michelangelovy „Noci“ jsou stvořeny jen k spánku, jen k tomu aby nám jejich velká tvarovost Titánů poskytla smyslově naléhavou a smutnou poezii tvarů živé hmoty.
Monstrózní Žena spící v lenošce si pravou rukou podpírá spánkem ztěžklou hlavu s otevřenými ústy a s očima prosvítajícími víčky. Kolena si levou rukou tiskne k sobě, přičemž obrovitá chodidla má k sobě vytočená tak, že se jí dotýkají palce obou obludných nohou.

1936, suchá jehla s akvatintou, rozměry 22, 8 cm x 17 cm, signováno vlevo dole v tisku EF, signováno vpravo dole rukou autora „Emil Filla“

Zobrazit celý soubor

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Námět ženy chovající na klíně štěňátko boxera ztvárnil Filla celkem na třech grafických deskách. Tyto ženy vycházejí ve svém tvarovém a prostorovém založení a vrozvrhu a obrysu hmot ze základního typu Madony milostné reprezentující krásný sloh české gotiky.
Uzavřený plošný tvar, později vydutý reliéf, uzavřený plastický pyramidální obrys, jeho odproštění od vnějšího prostředí a prostoru a vtištění na absolutní abstraktní plochu je skutečně obdobné jako u gotické Madony, krásného slohu. Jen místo zlatého pozadí mají Fillovy něhyplné a soucitné „psí Madony“ bílé pozadí a na klíně něžně chovají místo Ježíška malého boxera.
Filla vložil do této ženy se psem na klíně celou svou panteistickou lásku ke zvířeti – kpsovi, skterým vedl během šesti let věznění vkoncentračním táboře osamocené monology o člověku, o jeho osudu, o bezedné míře ponížení a nelidského utrpení, které může způsobit člověku a zvířeti jen člověk sám. Grafiky těchto „psích Madon“ nesou vsobě jako předtuchu zlých časů nový grafický řád, kdy lineární styl vystřídá plastická forma. Obrysová čára vsobě již abstraktně nezastupuje, neznačí celý vnitřní objem, který je nyní vylíčen sjevovou úplností malířských prostředků akvatinty. Zároveň je malířská představa tvaru zastoupena představou ryze sochařskou, kdy mocně vydutý tvar je vpravém slova smyslu vytesán do kovové desky hrotem rydla jako sochařským špičákem. Tento sošný sloh se záhy rozvine vcyklu „Bojů a zápasů“.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 60-61, 280.

1936, lept s akvatintou, rozměry 22, 8 cm x 17 cm, signováno vlevo dole v tisku v oválu EF, signováno vpravo dole rukou autora „Emil Filla“

Zobrazit celý soubor

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Fillova zátiší, a celý jeho kubismus, nás vzrušují a poutají tím, jak nenásilně a přirozeně spájel a v harmonické jednotě skloubil na jedné straně abstrakci prostoru v jednotnou plošnou osnovu obrazu, a jak na straně druhé dokázal v této abstraktní prostorové osnově vetknout věcem neobyčejnou intenzitu jejich konkrétního bytí – jejich věcnosti.
V grafických zátiších zlet 1930-1936 je celkový prostor obrazu sjednocen do čiré plošné osnovy, kterou věcně zdůvodňuje deska stolu viděná z přímého nadhledu. Deska stolu pevně ohraničuje a uzavírá prázdnotu do nekonečna se tratícího iluzivního a nekonečného prostoru. Percepce, která se vzdaluje od bytí jednotlivé věci, zabírá nyní větší okruh skutečnosti, seskupení více věcí na stole vprostředí místnosti. Věci na stole jsou jako celistvé objekty malířem reprodukovány z jejich jednotlivých konkrétních stránek a vlastností, které umělec vnímal díky svému vysoce aktivnímu tvůrčímu a estetickému vztahu k světu.

Zvláštní půvab a okouzlení z grafického „kresebného“ zátiší sprůzračnými, diskrétními akvatintovými stíny, s jejich jednoduchými zastíněnými plochami, nám skýtá Zátiší s ovocem a rybou. Z levého rohu stolu se na vysoké noze vztyčuje velká mísa,plná ovoce různorodých organických tvarů, zaujímající téměř celou výšku obrazu. Podnos s rybou a hroznem vína je rozprostřený téměř po celé šířce stolu. Předměty vyobrazené na stole, zkterého tentokráte vidíme i část nohou, zabírají v podstatě celý prostor obrazu a zcela tak pohlcují diváka. Prostorovost se stahuje a soustřeďuje do imanentního prostoru a tvarovosti věci samotné. Celkový prostor obrazu i prostor vnější, prostor mimo věci jsou jen sporadicky naznačeny, aby nic neodvádělo naší pozornost od naléhavé existence věcí.

A v zářivém slunečním jasu tam někde až ze dna bytí všech věcí se roní těžko pochopitelný, záhadný neodolatelný smutek zádumčivá melancholie.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 36,41-42, 270.

1936, suchá jehla s akvatintou, rozměry 22, 8 cm x 17 cm, signováno v tisku „Emil Filla 35“, signováno vpravo dole rukou autora „Emil Filla“

Zobrazit celý soubor

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Kolem roku 1935 dochází kúzkému přilnutí Fillovy grafiky kjeho malbě, které se projevuje stále častějšími grafickými replikami obrazů. Úzké přilnutí grafiky kmalbě umožnilo i bližší a důvěrnější vztah koptické, sensuální reálnosti spojené sFillovým odchylováním se od abstrahující tendence, což mimo jiné otevřelo brány nejen akvatintě ale i litografii.

Do Fillových zátiší znovu proniká citlivá něžná poesie – tentokráte rozbřesku, zachycující vyobrazené předměty vranních úsvitech. Tvarovost předmětů utvářejí měkké obrysy čistých bílých ploch slehkými prosvítajícími akvatintovými stíny. Zátiší je „malováno“ jako nějaké průzračné světelné japonské tušové kresby. Rytá čára jen někde svým ostřím obkrouží obrys květiny či ovoce, zvýrazní hranici světla a stínu a zmizí.

Střed kompozice Zátiší skvětinami a plody tvoří hrozen vína a jablko. Ovoce doplňuje tmavá růže a kytice složená zkarafiátů, aster a letních květů. Jablko je tradičně považováno za symbol plodnosti, vinná réva symbolizuje podle biblického jazykového úzu nejen požehnání, ale také kletbu, může být stejně tak výrazem míru jako předzvěstí soudu. Růže je pro své nejčastější červené zabarvení prastarým symbolem lásky.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.:43-44, 270.

1936, lept s akvatintou, rozměry 22, 8 cm x 17 cm, signováno vlevo dole v tisku v oválu EF, signováno vpravo dole rukou autora „Emil Filla“

Zobrazit celý soubor

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Emil Filla vytvořil a rozvinul grafické kubistické zátiší jako celou samostatnou, slohově specifickou bohatě rozvinutou kategorii, která je ojedinělým a výjimečným jevem nejen vhistorii české grafiky, ale i grafiky evropské. Během svého života vyryl a vyleptal celkem 64 samostatných grafických listů smotivem zátiší.

Ve Fillových grafických zátiších zlet 1930-1936 je celkový prostor obrazu sjednocen do čiré plošné osnovy, kterou věcně zdůvodňuje deska stolu viděná zpřímého nadhledu. Deska stolu pevně ohraničuje a uzavírá prázdnotu do nekonečna se tratícího iluzivního a nekonečného prostoru. Percepce, která se vzdaluje od bytí jednotlivé věci, zabírá nyní větší okruh skutečnosti, seskupení více věcí na desce stolu nebo celý stůl vprostředí místnosti.
Věci na stole jsou jako celistvé objekty malířem reprodukovány zjejich jednotlivých konkrétních stránek a vlastností, které umělec vnímal díky svému vysoce aktivnímu tvůrčímu a estetickému vztahu ksvětu.

Zátiší se skleničkou a mišpulí spadá do vrcholného období Fillových grafických zátiší, ve kterých Filla soblibou zobrazoval věci přírodních organických tvarů. Zde je to mišpule, která má drsný až zubatý povrch a jejíž organická klenba je rozříznuta nožem, aby bylo vidět šťavnaté tmavé maso dužiny, vníž se jako drahokamy lesknou bílá zralá bílá jádra, plodnice budoucí vegetace. Vedle ovoce stojí malá sklenka kuželovitého tvaru. Zátiší tak vládnou vzákonité shodě dva rozdílné, heterogenní řády: příroda přetvořená, znovu vytvořená člověkem a příroda člověku daná, sama vsobě vzrostlá, organická.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 31, 36-37, 270.

1936, suchá jehla, rozměry 22, 8 cm x 17 cm, signováno dole uprostřed v tisku v oválu EF, signováno vpravo dole rukou autora „Emil Filla“

Zobrazit celý soubor

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Fillův zájem o ikonografii zvířecích bojů, případně bojů člověka a zvířete, bývá tradičně dáván do souvislostí srůstem fašismu vEvropě, zejména vNěmecku po zvolení Adolfa Hitlera kancléřem vroce 1933. Kresbu suchou jehlou Zápas koní zroku 1935 je možno považovat za genezi rozsáhlého grafického cyklu Boje a zápasy, vzniklého vroce 1936, kdy se z vášně zápasu zrodilo starozákonní prorocké vidění fašismu.

Podobně jako Pablo Picaso, který vstoupil do služeb své vlasti vroce 1937 dnes slavnou Guernikou, působil Emil Filla na veřejné mínění alegoriemi zápasu a významně svým dílem podpořil boj proti fašismu. Fillův boj se počíná vytyčením symbolu řeckého antického hrdiny Hérakla a jeho zápasů – nejprve vmonumentálních obrazech, později umělec přenáší téma boje a zápasu také do grafických technik.

Vzobrazování tématu boje a zápasu vstupuje poprvé do grafického listu na scénu děje formový motiv brutálního stereotypu. Je nereálný, aby co nejvíce vsugeroval úděsnou realitu a zběsilé ničení oběti. Zvíře, na něž útočí dravec, druhé zvíře nebo člověk, je sraženo kzemi, klesá na kolena předních nohou. Stímto pohybem, který je prudkým dopadem celé přední polovice těla na zem, současně probíhá protichůdný pohyb druhé polovice těla, zadních nohou vzhůru. Příkře protikladný pohyb by byl možný ve skutečném těle koně jedině vpřípadě zlomení páteře zvířete, ke kterému by došlo jejím šroubovitým překroucením vose těla, do tvaru položeného „S“. Nad ležícím poraženým koněm se svítězným rykem na zadních nohou vzpíná druhý kůň, připravený zasadit svému soupeřiposlední smrtelný úder předních kopyt…

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 72-73, 270.
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 493-495.

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. Malíř během svého života dokonce vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků nejrůznějších zápasů včetně Picassových kreseb z ilustrací Ovidiových proměn, ale také například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu konfrontací býka a koně, býka a člověka, lva a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Také zápas muže s býkem se ve Fillově tvorbě vícekrát opakuje. Jde přeneseně o interpretaci boje s krétským býkem, který sehrál důležitou roli v krétském náboženském kultu a objevuje se v celé řadě podob v dějinách umění. Grafika znázorňuje postavu nahého muže, jenž pokleká pod tíhou poraženého býka ležícího na jeho ramenou. Mužova tvář na grafice má ostré rysy typické pro kubistickou tvorbu v sochařství – jako by byl nakreslen podle sochy Rodina

1936, lept, rozměry 22, 8 cm x 17 cm, signováno v oválu v tisku EF, signováno vpravo dole rukou autora „Emil Filla“

Zobrazit celý soubor

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Počátkem třicátých let se ve Fillově tvorbě projevuje daleko otevřeněji erotika a žádostivá sexualita v podobě gigantických žen. Filovy „obludné ženy“ vytvářejí dojem jakési vývojové anomálie, současně ale symbolizují plodivou mohutnost Matky Země, která je založena na ženském a mužském principu. Matka Země je základem a zdrojem bytí a vesmíru – bez ní není života.
Toto období Fillovy tvorby bývá také charakterizováno výstižným termínem „obludný titanismus“, kdy se smyslově prožívaná a fantastickou formou vyjadřovaná tělesnost mění v útvary plně soběstačné plastiky, jež nicméně svým erotickým obsahem nabývají pod vlivem surrealismu fantastické emotivnosti pravěce primitivních idolů a představ. Obrazy žen v nadměrných proporcích, založené na anatomických deformacích sdělují, že se jedná o figuru, ale z jiného divného světa novodobé mytologie.
Žena v lenošce je obludná, ošklivá a primitivní. Znenadání se vynořila z hlubin země a usadila se u nás v obývacím pokoji na lenošce. Zcela bezostyšně se jednou rukou škrábe na obnaženém prsu, přičemž si paradoxně druhou rukou zakrývá zývající ústa. Tlusté nohy, přesto že mají gigantické proporce, nedokážou zakrýt jasně se rýsující ženino lůno. Celé tělo obryně z rodu Titánů se roztéká po lenošce, do které se žena sotva vejde. Je to žena z jiného světa, ze světa před lidskou zkušeností i po ní, a právě proto výjimečná.

Literatura:
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 348.

1936, suchá jehla s akvatintou, rozměry 22, 8 cm x 17 cm, signováno v oválu v tisku EF, signováno vpravo dole rukou autora „Emil Filla“

Zobrazit celý soubor

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Námět ženy chovající na klíně štěňátko boxera ztvárnil Filla celkem na třech grafických deskách. Tyto ženy vycházejí ve svém tvarovém a prostorovém založení a v rozvrhu a obrysu hmot ze základního typu Madony milostné reprezentující krásný sloh české gotiky.
Uzavřený plošný tvar, později vydutý reliéf, uzavřený plastický pyramidální obrys, jeho odproštění od vnějšího prostředí a prostoru a vtištění na absolutní abstraktní plochu je skutečně obdobné jako u gotické Madony, krásného slohu. Jen místo zlatého pozadí mají Fillovy něhyplné a soucitné „psí Madony“ bílé pozadí a na klíně něžně chovají místo Ježíška malého boxera.
Filla vložil do této ženy se psem na klíně celou svou panteistickou lásku ke zvířeti – k psovi, se kterým vedl během šesti let věznění v koncentračním táboře osamocené monology o člověku, o jeho osudu, o bezedné míře ponížení a nelidského utrpení, které může způsobit člověku a zvířeti jen člověk sám. Grafiky těchto „psích Madon“ nesou v sobě jako předtuchu zlých časů nový grafický řád, kdy lineární styl vystřídá plastická forma. Obrysová čára vsobě již abstraktně nezastupuje, neznačí celý vnitřní objem, který je nyní vylíčen sjevovou úplností malířských prostředků akvatinty. Zároveň je malířská představa tvaru zastoupena představou ryze sochařskou, kdy mocně vydutý tvar je vpravém slova smyslu vytesán do kovové desky hrotem rydla jako sochařským špičákem. Tento sošný sloh se záhy rozvine v cyklu „Bojů a zápasů“.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 60-61, 280.