Původ: aukční síň Praha

Publikováno
v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975, s. 186

Vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku – 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha

Barevná verze leptu je jednoznačně jednou z mnoha studií ke slavnému Kupkovu obrazu Amorfa (také existuje ve více verzích), který je ve sbírce pražské Národní galerie. Amorfa patří k prvním Kupkovým abstraktním obrazům, jež vystavila na Pařížském salónu v roce 1912 a vůbec k prvním abstraktním dílům moderního malířství na světě. Slovo Amorfa je Kupkův neologismus, kterým chtěl vyjádřit, že forma vzniká někde mezi chaosem a řádem. Morfismus – také Kupkův výraz – byl synonymem tvoření. Tedy ne zobrazování reality, ale utváření vlastních nových forem, proto Amorfa. Krouživé tvary vyjadřují průzkum pohybu: představují pohyb míče, který drží dítě na slavném Kupkově obraze Děvčátko s míčem z roku 1908 (jde o jeho nevlastní dceru Andrée; když se seznámil se svou pozdější ženou Eugenií, byly její dceři tři roky). Míč ze své klidové polohy začal v Kupkově mysli opisovat fiktivní dráhy – ne nepodobné kroužení planet v kosmu. Tento pohyb rozpracoval v několika dalších studiích.
Ke způsobu, jak se vyjádřit v obraze abstraktně a při tom vyjádřit pravdivý vztah k realitě, se Kupka vracel po celou dobu své tvorby. O té se nedá říci, že měla určité etapy a lineární vývoj: podobných studií, grafik, kreseb najdeme u Kupky v rozpětí desítek let. Na základě řazení teoretiků zabývajících se Kupkovým dílem patří tato studie ke kosmologickým. Barevná studie složila Kupkovi ke zkoumání optických jevů, které studoval doslova vědecky. Předmětem jeho zájmu byla barva jako fyzikální, chemický, fyziologický, psychologický, ontologický a především estetický fenomén. Podle Kupky estetika barev v umění je jiná než v přírodě, proto kombinuje barevné plochy experimentálně. Barva existuje pouze prostřednictvím jiných barev, tvrdí Kupka. Paralelu této studie vidíme například ve známé malbě Oválné zrcadlo.

Původ: aukční síň Praha.

Publikováno
v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975
Vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku – 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha

Barevná i černobílá verze leptu je jednoznačně jednou z mnoha studií ke slavnému Kupkovu obrazu Amorfa (také existuje ve více verzích), který je ve sbírce pražské Národní galerie. Amorfa patří k prvním Kupkovým abstraktním obrazům, jež vystavila na Pařížském salónu v roce 1912 a vůbec k prvním abstraktním dílům moderního malířství na světě. Slovo Amorfa je Kupkův neologismus, kterým chtěl vyjádřit, že forma vzniká někde mezi chaosem a řádem. Morfismus – také Kupkův výraz – byl synonymem tvoření. Tedy ne zobrazování reality, ale utváření vlastních nových forem, proto Amorfa. Krouživé tvary vyjadřují průzkum pohybu: představují pohyb míče, který drží dítě na slavném Kupkově obraze Děvčátko s míčem z roku 1908 (jde o jeho nevlastní dceru Andrée; když se seznámil se svou pozdější ženou Eugenií, byly její dceři tři roky). Míč ze své klidové polohy začal v Kupkově mysli opisovat fiktivní dráhy – ne nepodobné kroužení planet v kosmu. Tento pohyb rozpracoval v několika dalších studiích.
Ke způsobu, jak se vyjádřit v obraze abstraktně a při tom vyjádřit pravdivý vztah k realitě, se Kupka vracel po celou dobu své tvorby. O té se nedá říci, že měla určité etapy a lineární vývoj: podobných studií, grafik, kreseb najdeme u Kupky v rozpětí desítek let. Na základě řazení teoretiků zabývajících se Kupkovým dílem patří tato studie ke kosmologickým.

Publikováno
v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975

Vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
Czech Business Club Praha, 2016, 2017

Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku – 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha

Brilantní barevná grafika je označována jako studie k obrazu Amorfa Dvoubarevná fuga, který Kupka vystavil na pařížském salonu v roce 1912 jako jeho první abstraktní obraz, čímž se definitivně přiklonil na stranu nefigurálního umění. V katalogu Retrospective je uvedena Bez názvu. Tento Kupkův lept přímo názorně dokumentuje autorův přechod k abstrakci. Kupka jako přívrženec teosofie věřil, že příroda se projevuje v geometrických strukturách, které jsou elementy krásy, a umělec by je měl umět intuitivně nacházet. Kupka se domníval, že nevědomí absorbuje různé impulsy a ty pak předává do vědomí. A tak vzniká jakási nová realita ovládaná rytmem a harmonií. Výsledný záznam (obraz) má vyvolávat stejné účinky jako hudba – proto pojmenoval jedny z prvních abstraktních obrazů Fuga. Chtěl najít něco mezi zrakem a sluchem, stvořit fugu v barvách jako Bach v hudbě.
Z Kupkových morfologických studií abstraktního vyjádření víme, že tento motiv řadil do kosmologických studií, ačkoli vždy propojoval různé typy abstrakce. Grafický list má také blízko k obrazům jako Lokalizace grafických hybných sil, Vanoucím modřím či Oživeným liniím, na kterých je patrné Kupkovo úsilí najít pravou harmonii.