Obraz Zasněžená lesná cesta je perfektným príkladom modernizmu v raných dielach Antona Jasuscha. Žltá obloha a tmavé kmene stromov kontrastujú s bielou snehovou prikrývkou. Obraz je pretkaný dynamikou, vťahuje nás do zasněženej krajiny , aby sme sa poprechádzali po vŕzgajúcom sněhu pod zlatožltou oblohou.

Anton Jasusch sa narodil 25. 4. 1882 v Košiciach, kde 3. 7. 1965 aj zomrel. V dvadsiatich rokoch 20. storočia patril k tzv. košickej moderne, ktorá spájala umelcov v rámci stredoeurópskeho umeleckého priestoru. Patril k nej napríklad Jenő/Eugen Krón, Szilárd/Konštantín Bauer, predstavitelia českej a maďarskej avantgardy: František Foltýn, Sándor/Alexander Bortnyik, Géza/Gejza Schiller), architekti (Lajos/Ľudovít Oelschläger, Lajos Kozma, Bohumír Kozák), filozofi (János/Ján Mácza), spisovatelia (Sándor Márai), divadelníci, ale aj organizátor výstav a riaditeľ Výchoslovenského múzea český muzeológ a umelecký historik Josef Polák.
Jasusch sa v roku 1908 vracia zo štúdií v Paríži do Košíc. Od roku 1909, keď bol na liečení vo Vysokých tatrách, sa začal venovať krajinomaľbám, ktoré dostávali impresionistické rozmery, farebnosť a dynamiku, ktorá dýchla jeho krajinám život. V roku 1916 narukoval na východný front a do Košíc sa vrátil až v roku 1920 z ruského vazenia. Pod vplyvom vojny mal Jasusch nielen zdravotné, ale veľké psychické problémy. V roku 1920 sa na štrnásť mesiacov zavrel do ateliéru a vytvoril tak svoje vrcholné diela, veľké cykly, v ktorých hľadal zmysel života, vesmír a postavenie človeka vo vesmíre. Bohužiaľ mnohé z nich zničil požiar vo Východoslovenskej galérii v Košiciach v roku 1985.

Dynamika obrazu Búrlivá krajina je neprehliadnuteľná a vírivá kompozícia napovedá Jasuschovu vrcholnú tvorbu v dvadsiatich rokoch. Obraz je výnimočným, galerijným dielom z obdobia rokov 1910 – 1914. Obraz bol pravdepodobne súčasťou Jasuschovej bratislavskej výstavy roku 1924. Vzbudila nebývalý rozruch, pretože košická, či komárňanská moderna boli totiž dovtedy pre Bratislavu neznámym pojmom.

Anton Jasusch sa narodil 25. 4. 1882 v Košiciach, kde 3. 7. 1965 aj zomrel. V dvadsiatich rokoch 20. storočia patril k tzv. košickej moderne, ktorá spájala umelcov v rámci stredoeurópskeho umeleckého priestoru. Patril k nej napríklad Jenő/Eugen Krón, Szilárd/Konštantín Bauer, predstavitelia českej a maďarskej avantgardy: František Foltýn, Sándor/Alexander Bortnyik, Géza/Gejza Schiller), architekti (Lajos/Ľudovít Oelschläger, Lajos Kozma, Bohumír Kozák), filozofi (János/Ján Mácza), spisovatelia (Sándor Márai), divadelníci, ale aj organizátor výstav a riaditeľ Výchoslovenského múzea český muzeológ a umelecký historik Josef Polák.
Jasusch sa v roku 1908 vracia zo štúdií v Paríži do Košíc. Od roku 1909, keď bol na liečení vo Vysokých tatrách, sa začal venovať krajinomaľbám, ktoré dostávali impresionistické rozmery, farebnosť a dynamiku, ktorá dýchla jeho krajinám život. V roku 1916 narukoval na východný front a do Košíc sa vrátil až v roku 1920 z ruského vazenia. Pod vplyvom vojny mal Jasusch nielen zdravotné, ale veľké psychické problémy. V roku 1920 sa na štrnásť mesiacov zavrel do ateliéru a vytvoril tak svoje vrcholné diela, veľké cykly, v ktorých hľadal zmysel života, vesmír a postavenie človeka vo vesmíre. Bohužiaľ mnohé z nich zničil požiar vo Východoslovenskej galérii v Košiciach v roku 1985.

Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 212, č. KG15
v kat. výstavě Zakladatelé moderního českého umění, Brno 1957, str. 32
v knize Josef Čapek, J. Pečírka, Praha SNKLHU 1961, č. 188 („Ženská postava 1914“)
v kat. výstavě Česká moderní grafika ze sbírek GBR, Louny 1973
v časopise Umění, roč. 25, 1977, str. 61, Grafika Josefa Čapka, autor článku J. Slavík
v kat. výstavě Kubismus, Künstler, Themen, Werke, 1907 – 1920, Köln 1982, str. 82 („Weiblicher Akt“)
v kat. výstavě Czech Modernism 1900 – 1945, Houston 1989 – 90, New York 1990, str. 58
v knize Josef Čapek, J. Slavík – J. Opelík, Praha, Torst 1996, str. 131
v časopise Grafika českého kubismu, Grapheion 1971, č. 3 – 4, str. 107
v kat. výstavě Vision – Existence -Truth, Figurative Motifs in the Graphic Art of Josef Čapek 1913 – 1920,
New York 1998, str. 2
v kat. výstavě Emigrant w Wieczności, Grafika i rysunek Josefa Čapka 1912 – 1927, Bytom 2001, str. 26

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Publikováno:
v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha 1994, obr. 8
v katalogu výstavy: Nahá geometrie, Praha 2012, obr. 11
v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha 2012, obr. 7
v monografii: František Drtikol, Kateřina Klaricová, Panorama 1989, str. 77

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007.
 
V letech těsně před světovou válkou Drtikol začal fotografovat akty v dynamické póze, co je charakteristické pro Drtikolova díla z dvacátých let. Nešlo přitom o skutečné momentky, ale o fotografie stylizovaného inscenovaného pohybu „v mrtvém bodě“. Fotografie zachycuje vždy mrtvý bod, onen okamžik kdy jeden pohyb končí a druhý začíná.

Stylizovaný pohyb se často objevoval v různých tanečních motivech, například v symbolických aktech s jablkem. Zakloněný akt s jablkem parafrázuje motiv biblické Evy a pokušení, které tvoří určitý přechod mezi lyrickým a dramatickým proudem Drtikolových aktů. Tak jako Eva pokoušela Adama v Ráji, aby jablko utrhl a ochutnal, vyzývá vypjaté nahé tělo ženy k pokušení a je příslibem slasti. Ztělesňuje sexuální ničící princip, kterým žena ohrožuje muže od samého počátku světa.
Pozice zakloněného ženského aktu vychází z tance, který ztělesňuje nejrůznější představy, vášně a pocity skryté v lidské duši. Tanec byl pro Drtikola, podobně jako pro další symbolisticky orientované umělce ze začátku století, důležitým inspiračním zdrojem.

Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 20-21.