Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 189 a 239
v monografii Josef Čapek, J. Pečírka, Praha 1961
v knize Osma a Skupina výtvarných umělců 1907 -1917, M. Lamač, Praha 1988, str. 458
v kat. výst. Zjevení-existence-pravda, Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913-192, Praha 1997, str.30
The Čapek Brothers and Czech Avant – gardes, Kanawaga 2002, Wakayama – Tokyo 2003, str.38

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Josef Čapek se portrétováním žen a dívek věnoval soustavně

V žáru srpnového poledne se vznáší nad zralými, těžkými klasy obilného pole alegorická postava léta. Nevznesla se vlastně ještě, jen tančí jakoby na povrchu žitného pole, je mezi nebem a zemí, ale ne uprostřed, je šťastná, stále blíž k zemi než nebeské alegorii.
Polonahá napůl žena, napůl bohyně s obnaženými ňadry je „oděná“ v letním žáru pouze do větrem vzduté suknice, která však nic nezakrývá, ale naopak zcela nestoudně obnažuje dívčí klín, zahalený jen vrženým stínem. Ženská postava s věncem z obilných klasů ve vlasech odkazujícím na Bohyni žní má tvář zářící úsměvem obrácenou k divákovi.
V pravé ruce, vysoko ve víru tance zvednuté nad hlavou, drží další atribut žní – srp, a levou rukou si stíní obličej před poledním sluncem, které sálá skrz velké mraky umístěné na pozadí. Za pasem suknice má jako Bohyně úrody a hojnosti zastrčenou větvičku meruněk, symbolizující letní úrodu, ale také spásu a pravdivost. Z pod nohou alegorie Léta vylétla nad pole vyplašená křepelka, a jako emblém malíř připojil pod dívčiny nohy letní znamení raka.

Literatura:
Hana Frankensteinová, Max Švabinský, Praha 1949, str. 134.
A. Matějček: Max Švabinský, Popisný seznam grafického díla 1897-1923, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha 1923, str. 50-51.

Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 100 a 243
v monografii Josef Čapek, Pečírka, Praha 1961, obr. 205 (označeno ‚Děvče před zrcadlem. 1917‘),
v seznamu reprodukcí evidováno jako ‚Děvče před zrcadlem, litografie 1916 – 17‘)
v kat. výstavy Seconda Biennale Internazionale della Grafika (Firenze 1970), str. 217
v kat. výstavy Zjevení – existence – pravda, Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913 – 1922, Praha 1997, str. 31
v knize The Čapek Brothers and Czech Avant – gardes, Kanagawa 2002, Wakayama – Tokyo 2003, str. 39

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Oblíbený motiv koupání, který známe již z evropského moderního malířství, se přesouvá ve dvacátých a třicátých letech 20. století na intimnější okamžiky ženského života při toaletě – svlékání a mytí u umyvadla či před zrcadlem, a získává také abstraktní podobu.
Lyrický grafický list žena před zrcadlem dokládá Čapkův specifický kubistický projev a bytostný sklon k vytváření nových pokusů o přesvědčivé a svěží vyjádření uměleckého záměru. Zvláště pozoruhodná je tu míra zjednodušení, omezující se na minimum geometrických prvků přímek, při zachování ostrých obrysových hran postavy. Tento princip zživotňování abstraktních, původně kubistických forem, zřejmý v prosté podobě ženy před zrcadlem, je rozhodující v závažné části Čapkova výtvarného díla vůbec.
Tradiční výjevy žen provádějící ranní toaletu u umývadla či žen před zrcadlem, které známe z akademického malířství, začali kubisté zpracovávat abstraktně a pro tehdejší dobu nelíbivě. Čapek šel ale svou cestou – nevstupoval za hranice umění, zaměřoval se na všední banalitu. Přesnost geometrie narušoval naivním půvabem zjednodušeného primitivního podání. Jeho ženy před zrcadlem nejsou erotické, ale cudné. Jako by se trochu styděly: otáčejí se k pozorovateli zády, nebo se zakrývají rukama, rychle si přehazují přes hlavu košili. Na této litografii ale vidíme hrdou ženu – její gesta zdůrazněná trojúhelníkovitou kompozicí zdůrazňují její sebevědomí. Je předobrazem pozdějších Čapkových žen bojovnic.

Podle soupisu Čapkova grafického díla existuje 1 signovaný tisk a 27 nesignovaných. Jelikož v té době nebylo obvyklé grafiky číslovat, je to informace výjimečná, protože dodává každému exempláři opravdový punc jedinečnosti.

Literatura: Pavla Pečínková, Josef Čapek Grafika, Praha 2009, str. 100 a 243.

Verze: stejný námět zpracován jako kresba a olej

Chudá žena, olej na plátně, 1917, 40×30 cm, sbírka GASK (ČMVU)
Chudá žena, asi 1917, kresba uhlem, soukromý majetek

Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 190 a 194 a 244
v monografii Josef Čapek, Slavík – Opelík, Praha 1996, str. 226
v monografii Josef Čapek, J. Pečírka, Praha 1961, č. 204 (označeno ‚Těhotná žena, 1916-1917)
v knize The Čapek brothers and Czech Avant-gardes, Tokyo 2003, str. 39
v katalogu výstavy Zjevení – existence – pravda. Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913-22, Praha 1997, str. 27
v katalogu výstavy Grafika Josefa Čapka ze sbírek Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1973
v časopise Umění, roč. 25, 1977, str. 61-68, s. 226

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Čapkova Těhotná žena je ikonografickým typem Panny Marie v naději (Maria gravida), který vznikl jako nový devoční námět již na přelomu 13. a 14. století. Žena, připomínající Madonu, je oblečena v pokorném, ne však zanedbaném oděvu se šátkem na hlavě. Dlouhýma rukama, s prsty sepnutými v pokorném gestu, něžně obepíná své „požehnané“ kulaté břicho. Také zvýrazněné obloučky ňader naznačují ženino „posvátné“ těhotenství. Cudně sklopené oči umocňují celkový dojem pokory a smíření.
Litografie je jedinečnou ukázkou české kuboexpresionistické výtarné formy, kdy se ostré kubistické obrysy jednoduché kompaktní formy těla váží se světelně plastickým a expresivně sugestivním zpracováním námětu.

Literatura: Pavla Pečínková, Josef Čapek Grafika, Praha 2009, str. 190, 194 a 244.

Velkou empatii projevil Čapek ve ztvárnění chudých, osamělých, zničených lidí, z nichž ale nedělal programově hrdiny – chtěl je zachytit pravdivě. To pro něj znamenalo pod vnějším povrchem objevit vnitřní pravdu. Ačkoli jsou Čapkovy portréty smutných a trpících žen stylizované do jednoduchých geometrických forem s minimem detailů, jejich výraz je víc než výmluvný. Chudá žena patří k řadě vyobrazení žen připomínajících Madony zahalené šátkem a klopící oči. Lehce naznačené vystouplé bříško a zvýrazněné obloučky ňader naznačují její „posvátné“ těhotenství. V podobě ženy nenalezneme nic, co by mělo naznačovat její chudobu či postavení – a přece o jejím trápení a smutném příběhu nemáme pochybnosti. V druhém plánu také Čapkovy ženské postavy ztělesňují nedostižnou Jarmilu Pospíšilovou, jeho lásku z nepřijatelné společenské vrstvy.

V technice litografie, kterou Čapek v této době používal jen výjimečně (dával jednoznačně přednost linorytu), používal jemné šrafování, které není pro jeho práce obvyklé. Tím docílil jemného šerosvitu, a proto obličej Chudé ženy připomíná stylově postavy malíře Jana Zrzavého. Ostatně světlo a stín nevnímal Čapek jako optické fenomény, ale jako „duchovní“ vlastnosti objektů.

Litografii vlastní osm českých veřejnoprávních sbírek, tudíž se další originální listy objevují na uměleckém trhu jen sporadicky. Podle soupisu Čapkova grafického díla existuje celkem doložených 72 nesignovaných a 1 signovaný tisk.

nejvyšší dosažená cena za olej Bohumila Kubišty v českých aukcích – 15,75 mil. Kč, Art Consulting, Brno, 2013
nejvyšší dosažená cena za grafiku Bohumila Kubišty v českých aukcích – 45 tis. Kč, Art Consulting, Brno, 2001

Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 98 a 242
v monografii Josef Čapek, J. Slavík – J. Opelík, Praha 1996, str. 223
v kat. výst. Sociální tématika v české grafice dvacátých let ze sbírek Galerie Benedikta Rejta v Lounech,
Louny 1971
v časopise Umění, rok vydání 1977, roč. 25, str. 63, článek Grafika Josefa Čapka, autor J. Slavík
v kat. výstavy Vision – Existence – Truth, Figurative Motifs in the Graphic Art of Josef Čapek 1913 – 1920,
New York 1998, str. 10
v knize The Čapek Brothers and Czech Avant – gardes, Kanagawa 2002, Wakayama – Tokyo 2003, str. 39

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Čapkův zájem o chudé a vykořeněné lidi byl známý. Téma žebráka či žebračky zpracoval v mnoha verzích, ale tento tisk nemá žádné podobné zobrazení. Je zvláštní také svým lapidárním pojetím ploch a šrafováním, které je oproti jiným grafikám minimalizováno až do téměř abstraktní podoby. Postavy jsou zredukovány do podob přízraků a žal z nich přímo čiší. Podobně jako v Harmonikáři i zde postava trčí jako výstražný vykřičník. Protipóly světlé a temné ukazují, komu Čapek fandí: žebrák je vytvořen čistou bílou plochou.
Tento tisk se v aukčních síních objevil za posledních deset let pouze sporadicky. Signované i nesignované tisky vlastní řada českých veřejných sbírek.

Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 91 a 238

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

V letech 1918-1919 věnuje Josef Čapek řadu obrazů, skic, kreseb a tisků tématu osamělých hospodských pijáků a otvírá téma Chlapů, jež následuje v první půli dvacátých let. Čapkovsky ostře řezaná figura bez tváře, ale s neopominutelným kloboukem, se spíš než k pijanům řadí k vyobrazení tehdejšího intelektuála v kavárně, který čte noviny či knihu. Inspiraci ovšem mohl Čapkovi v tomto případě (podobně jako u postav detektivů) poskytnout i jeho oblíbený filmový žánr.

Tisk nevlastní podle soupisu grafik žádná veřejnoprávní sbírka a tak všechny tisky na trhu pocházejí ze soukromých rukou.

nejvyšší dosažená cena za olej Bohumila Kubišty v českých aukcích – 15,75 mil. Kč, Art Consulting, Brno, 2013
nejvyšší dosažená cena za grafiku Bohumila Kubišty v českých aukcích – 45 tis. Kč, Art Consulting, Brno, 2001

nejvyšší dosažená cena v domácím aukčním prodeji za Špálův obraz – 8,76 mil. czk, Galerie Kodl, 2016
nejvyšší dosažená cena v domácím aukčním prodeji za Špálův akvarel – 732 tis. czk, Galerie Art, 2009
nejvyšší dosažená cena v zahraničním aukčním prodeji za Špálův obraz – 175 tis. eur, Sotheby´s, Londýn, 2011
nejvyšší dosažená cena v zahraničním aukčním prodeji za kresbu – 4 500 eur, Sotheby´s, Londýn, 2014

Nepublikovaný akvarel kombinující typickou Špálovu ženskou figuru v kubistické zkratce s abstraktním prostředím je zřejmě jednou ze skic, v nichž autor vytrvale rozpracovává jeden motiv. Dívka v krajině patří k tématům, které Špála rozvíjí v období po druhé světové válce jen krátce a později se k nim opakovaně vrací. Ačkoliv Špálův charakteristický rukopis podle figury bezpečně poznáme, pozadí vyvolává dojem experimentu, kterým malíř zkouší budoucí varianty obrazu. Jemně nahozený akvarel prozrazuje Špálovu figurativní manýru, kterou v tomto případě nečekaně oživuje tóny světle modré a akvamarínu, které téměř v podobě kaligrafických znaků pulsují prostorem. Útvary vpravo nahoře jsou zřejmě zkratkou typické skalnaté krajiny se stromy, kterou malíř rozvádí na svých plátnech.
Akvarel je výjimečný svým brilantním úsporným podáním – téma děvčete v krajině zůstává, ale v porovnání s jinými podobnými výjevy (snad je to dáno tím, že šlo o skicu k dílu jinému) je v něm autor mnohem odvážnější a nespoutanější. Právě tím, ale i zvláštními barevnými tóny jde o kus až filigránský a protože nejde o tisk, tak rovněž jedinečný a jediný.

Kubistická žena
V otevřené krajině sedí na pozadí modrých mraků nahá dívka. Do sebe narážející barevné plochy růžové romantické krajiny a volně plynoucích oblaků na obloze, rozděluje silná tmavě růžová obrysová linie kubistických křivek dívčího těla, seskládaného z trojúhelníkovitého trupu a dalších geometrických útvarů.
Dívka drží v pravé ruce šátek, který si právě sundala z hlavy a pravou rukou si jistou koketností upravuje vlasy na čele. Své nahé tělo vystavuje slunci a divákovi bezostyšně na obdiv, přičemž pevná kulatá ňadra ještě zvýrazňují její zvednuté paže. Velmi štíhlý pas vytvořený pomocí již kubistického pojetí lineární geometrie, dává vyniknout oblým tvarům dívčina pozadí a nohou.
Kompozice je vyvedena pro Špálu v charakteristickém trojzvuku modré, červené a bílé, kdy červená má jarní růžový nádech. Sám Špála později přiznal vztah své barevnosti k erotickým představám, které ho uchvacovaly zejména na jaře, kdy vítr nesl již veselejší mraky s odrazem do růžova a jak hezky vál do suknic dívek tlačil je k tělu.
Špála použil motiv sedící dívky, která si jednou rukou poodhrnuje vlasy z čela a v druhé drží šátek, na obraze Venkovanky (1935), kdy mladou ženu usazenou ve stejné pozici na kopci nad vsí oblékl pouze do červené sukně.

Literatura:
Vojtěch Lahoda: Malířství v Čechách 1907-1917 / Osma, Skupina výtvarných umělců a jejich generační druhové, In: Dějiny českého výtvarného umění IV/I., (1890-1938), str.: 278-280.

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola:
Sněžná vlna, bromobrafie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s
New York 2007.

Nemožnost věnovat se během války fotografování si Drtikol vynahrazoval intenzivním kreslením. Zejména z let 1917 a 1918 pochází řada kvalitních kreseb tužkou a uhlem, navazujících na rozličné aspekty symbolismu. Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií, personifikovat tajemné vnitřní hlasy a psychické stavy.
Ve svých kresbách se Drtikol zabýval motivem děsu, úzkosti, strachu a závrati z nepoznaného, romantickými scenériemi vysokohorských štítů, bizarních skal, rozpadajících se tajemných hradů a údolí mrtvých. Odrážel se v nich nejenom obecný duch doby, ale i jeho vlastní hluboký zájem mýty a o hledání pravého Boha.
Mezi motivy se často objevovaly symbolistické historické výjevy, krajiny a romantické pohledy na skály a kopce, které někdy připomínali tvary ženského těla. Kresbě Krajina I. dominuje velký kopec, se stromem na vrcholku, zcela jednoznačně připomínající obrovský ženský prs, trčící nad krajinou jako metafora Matky-Země i jako sexuální symbol. V krajinářské kompozici Drtikol nápaditě využívá motivů stromů a slunce k mimořádně působivému výsledku, dokonale spojujícímu dekorativnost formy se symbolickým mnohovýznamovým obsahem.

Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 27-28.