Z básnické sbírky Františka Halase Torzo naděje, vydal Svatopluk Klír, edice Zodiak, Praha, únor 1946 v nákladu 480 výtisků. Soupis Berka 145.
Původ: aukční síň Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Grafika boje muže a dítěte s drakem je umístěna k básni Zpěv úzkosti, v níž zazní známý verš „Zvoní zrady zvon zrady zvon, čí ruce ho rozhoupaly, Francie sladká hrdý Albion a my jsme je milovali“. Báseň naráží na fakt, že nás Francie jako spojenec zradila podpisem Mnichovské dohody, kdy Československo muselo odevzdat pohraniční území Německu. Filla v grafice není nijak popisný, rozšiřuje své téma zoufalství a nerovného zápasu v motivu, kde vedle dospělého muže bojuje i dítě. Tím naznačuje, že o svobodu v Československu bojuje už druhá generace.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl v nákladu 70 a 10 neprodejných kusů nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce. Knížka je vytištěna na speciálním ručním papíře a všechny výtisky osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Z básnické sbírky Františka Halase Torzo naděje, vydal Svatopluk Klír, edice Zodiak, Praha, únor 1946 v nákladu 480 výtisků. Soupis Berka 146.
Původ: aukční síň Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Tento tisk je nejdramatičtější grafikou sbírky umístěnou k básni Mobilisace o marné snaze českých mužů bránit svoji vlast. V chaotickém válečném víru se v ilustraci točí postava ženy, muže, zvířecí příšery a koně v předzvěsti zániku a dynamizuje zvukomalebnost veršů, v nichž se opakuje jako virbl sousloví „tamta noc“. Zdvižené ruce v gestu bezmoci, ruce naopak zaťaté v pěst a připravené k boji se střídají se zvířecími pařáty. Doufání se mění v zoufání, vztek rozleptává tváře a oko koně vyhasíná. Z výjevu čiší strach, že národ skončí – básnicky řečeno – v řece Léthé, tedy zapomenut.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl v nákladu 70 a 10 neprodejných kusů nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce. Knížka je vytištěna na speciálním ručním papíře a všechny výtisky osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Z básnické sbírky Františka Halase Torzo naděje, vydal Svatopluk Klír, edice Zodiak, Praha, únor 1946 v nákladu 480 výtisků. Soupis Berka 147.
Původ: aukční síň Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Grafika zápasu koně se lvem je pro Fillovo téma zápasu signifikantní. Kůň a lev představují v mytologii různé významy, nejčastěji kůň zosobňuje energii a mírumilovnost, lev sílu a moc. Tisk je umístěn k básni Dušičky 1938 a vzbuzuje beznaděj: kůň už vzdal boj se zuřivou šelmou a je doslova v posledním tažení – nezbývá žádná naděje. Zvláštnost tohoto tisku spočívá v kombinaci leptu a akvatinty, která dodává kresebné linii hloubku, vytváří souvislé plochy a působí velmi malířsky.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce v nákladu 400, z nichž prvních 70 výtisků a 10 neprodejných na speciálním holandském ručním papíře osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Tato grafika je určena na frontispis sbírky Torso naděje a elementárně ji uvozuje: ve verších nepůjde o nic míň než o zápas s démony, které symbolizují dva zrcadlově postavení draci v plné síle. Mezi nimi stojí meč jako mytologická zbraň, jíž je třeba se chopit. Řád teutonských rytířů byl v historii jedním z nejmocnějších křesťanských řádů středověku. Meč a draci tvoří emblém zápasu dobra se zlem, který nikdy nekončí.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl v nákladu 70 a 10 neprodejných kusů nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce. Knížka je vytištěna na speciálním ručním papíře a všechny výtisky osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Z básnické sbírky Františka Halase Torzo naděje, vydal Svatopluk Klír, edice Zodiak, Praha, únor 1946 v nákladu 480 výtisků. Soupis Berka 144.
Původ: aukční Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Nejpůsobivější tisk celé sbírky ilustruje báseň Deset ran egyptských. Ruce jsou spoutané dvěma draky a pod nimi lev útočí na koně, vlevo je připsán rok Mnichovské zrady 1938. Šlo o dohodu mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa (Sudet) Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni. Báseň Deset ran egyptských aktualizovala biblickou legendu o pohromách, jež stihnou egyptského faraona, pokud nepropustí Židy z otroctví. Krev, žáby, štěnice, mouchy, mor, vředy, krupobití, kobylky, tmy, pobití prvorozenců – žádná z deseti biblických pohrom nezavedla ilustrátora k doslovnosti. I v této grafice se drží symboliky zápasu a spoutáním rukou zdůrazňuje bezmoc.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl v nákladu 70 a 10 neprodejných kusů nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce. Knížka je vytištěna na speciálním ručním papíře a všechny výtisky osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Grafika zobrazuje ruku držící za vlasy uťatou hlavu Medúzy s malými bojovně syčícími draky na skráních. Bytost Medúzy představuje v mytologii lstivost a v dějinách malířství byl tento symbol často zobrazován. Podle pověsti se každý, kdo se na Medúzu podívá, zkamení – bojovat s ní naslepo ale nelze. Filla ji použil v souvislosti s pocitem křivdy ze situace, kdy evropské mocnosti Československo prodaly Hitlerovi. Přesto se okupaci nevyhnuli – slovy básníka, jak rychle opadává sláva pyšných dnů. Halas v básni vyzývá všechny, kteří mají více víry, k jejímu předávání