Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 189 a 239
v monografii Josef Čapek, J. Pečírka, Praha 1961
v knize Osma a Skupina výtvarných umělců 1907 -1917, M. Lamač, Praha 1988, str. 458
v kat. výst. Zjevení-existence-pravda, Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913-192, Praha 1997, str.30
The Čapek Brothers and Czech Avant – gardes, Kanawaga 2002, Wakayama – Tokyo 2003, str.38

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Josef Čapek se portrétováním žen a dívek věnoval soustavně

nejvyšší dosažená cena za olej Bohumila Kubišty v českých aukcích – 15,75 mil. Kč, Art Consulting, Brno, 2013
nejvyšší dosažená cena za grafiku Bohumila Kubišty v českých aukcích – 45 tis. Kč, Art Consulting, Brno, 2001

Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 98 a 242
v monografii Josef Čapek, J. Slavík – J. Opelík, Praha 1996, str. 223
v kat. výst. Sociální tématika v české grafice dvacátých let ze sbírek Galerie Benedikta Rejta v Lounech,
Louny 1971
v časopise Umění, rok vydání 1977, roč. 25, str. 63, článek Grafika Josefa Čapka, autor J. Slavík
v kat. výstavy Vision – Existence – Truth, Figurative Motifs in the Graphic Art of Josef Čapek 1913 – 1920,
New York 1998, str. 10
v knize The Čapek Brothers and Czech Avant – gardes, Kanagawa 2002, Wakayama – Tokyo 2003, str. 39

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Čapkův zájem o chudé a vykořeněné lidi byl známý. Téma žebráka či žebračky zpracoval v mnoha verzích, ale tento tisk nemá žádné podobné zobrazení. Je zvláštní také svým lapidárním pojetím ploch a šrafováním, které je oproti jiným grafikám minimalizováno až do téměř abstraktní podoby. Postavy jsou zredukovány do podob přízraků a žal z nich přímo čiší. Podobně jako v Harmonikáři i zde postava trčí jako výstražný vykřičník. Protipóly světlé a temné ukazují, komu Čapek fandí: žebrák je vytvořen čistou bílou plochou.
Tento tisk se v aukčních síních objevil za posledních deset let pouze sporadicky. Signované i nesignované tisky vlastní řada českých veřejných sbírek.

Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 91 a 238

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

V letech 1918-1919 věnuje Josef Čapek řadu obrazů, skic, kreseb a tisků tématu osamělých hospodských pijáků a otvírá téma Chlapů, jež následuje v první půli dvacátých let. Čapkovsky ostře řezaná figura bez tváře, ale s neopominutelným kloboukem, se spíš než k pijanům řadí k vyobrazení tehdejšího intelektuála v kavárně, který čte noviny či knihu. Inspiraci ovšem mohl Čapkovi v tomto případě (podobně jako u postav detektivů) poskytnout i jeho oblíbený filmový žánr.

Tisk nevlastní podle soupisu grafik žádná veřejnoprávní sbírka a tak všechny tisky na trhu pocházejí ze soukromých rukou.

Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 255
v knize The Čapek Brothers and Czech Avant – gardes, Kanagawa 2002, Wakayama – Tokyo 2003, str. 42

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Motivem linořezu je postava vojáka Součka ze Šrámkovi povídky Popová. Josef Čapek byl český malíř, spisovatel, grafik a knižní ilustrátor. Josef Čapek vystudoval německou tkalcovskou školu ve Vrchlabí. Roku 1904 odešel natrvalo do Prahy, kam se později přestěhovala celá rodina. V letech 1904 – 1910 studoval malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1910 až 1911 byl spolu s bratrem Karlem na studijní cestě ve Francii, odkud pocházejí jeho první výrazná díla, na nichž je patrný vliv uměleckých směrů fauvismus a expresionismus. Po návratu do Prahy spoluzakládají moderní uměleckou společnost Skupina výtvarných umělců a Josef Čapek se přiklání ke kubismu.
V roce 1918 tak zakládá novou skupinu Tvrdošíjní, která přetrvává do roku 1924, kdy má svoji první vlastní výstavu. Ve Tvrdošíjných působily osobnosti jako Václav Špála nebo Jan Zrzavý. Po Mnichovské dohodě i po okupaci v březnu 1939 odmítal odejít do exilu, a tak byl hned první den války – 1. září 1939 zatčen gestapem podobně jako další společenští prominenti českých zemí. Podle všech indicií zemřel v koncentračním táboru Bergen-Belsen v dubnu 1945, krátce před koncem války.

nejvyšší dosažená cena v domácím aukčním prodeji za Špálův obraz – 8,76 mil. czk, Galerie Kodl, 2016
nejvyšší dosažená cena v domácím aukčním prodeji za Špálův akvarel – 732 tis. czk, Galerie Art, 2009
nejvyšší dosažená cena v zahraničním aukčním prodeji za Špálův obraz – 155 tis. £ Sotheby´s London, 2011

Václav Špála patřil k nejosobitějším avantgardním malířům první půlky 20. století. Stejně jako jeho generační vrstevníci reagoval na pražskou výstavu Edvarda Muncha v roce 1905, pobýval také v Paříži, kde se seznámil s tvorbou Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Henri Matisse i Picassa. Nebyl však epigonem kubo-expresionistických či fauvistických trendů, ale podobně jako Josef Čapek se stylově vyhranil a vytvořil si jednoznačně rozeznatelný malířský styl postavený na kontrastu modré, červené a bílé barvy. Co je však nejdůležitější: Špálovo dílo nezůstalo jen uměleckým konstruktem určeným zasvěceným, ale doslova zlidovělo už za jeho života a jeho popularita kontinuálně pokračovala i po jeho smrti v roce 1946.
Grafika torza mladé dívky se formálně vymyká Špálovu stylu a patrně je přípravnou skicou pro ilustraci. V nich autor používal výhradně kresebných metod černých kontur bez kubizujících ploch. Dívka je vytvořena pomocí robustních linií, působí však křehce. Špála sám obdivoval jednoduchou kresbu Munchovu a nazýval ji „tvůrčí zkratková primitivnost a primárnost“. Osobně se k ní během tvorby dopracoval bravurně tak, že dokázal několika tahy vytvořit figuru i s individuálním výrazem. Zdůraznění erotiky – zde jednoho obnaženého ňadra – používal Špála spíš sporadicky. Ženy pro něj znamenaly symbol země, přírody a rodiny. Mezi autorovými linoryty ale najdeme také velmi erotický soubor Eroticon, který vznikl v témže roce jako grafika dívky.
Špálovy obrazy i kresby mají na českých aukcích stále velmi vysoký kredit. Ačkoli byl Špála velmi pracovitý (některé roky vytvořil i stovku obrazů), většina jeho děl je součástí stálých expozic státních a městských galerií. Na trhu kolují díla ze soukromých sbírek, jejichž ceny stále stoupají a drží se v tzv. TOP 10 prodeji.

Dívka (příloha Veraikonu)

V poválečné době se Špála začal intenzivně věnovat grafice, ilustraci, návrhům na knižní obálky, plakátům apod., v kterých vycházel z několika leté zkušenosti s tušovou kresbou širokým štětcem a z rychlého zachycování nejrůznějších situací, expresivní složka těchto kreseb mu umožnila zachytit různé psychické stavy postav.
Dívka z roku 1921je dalším příkladem Špálova vyjádření adorace ženství, jako symbolu zrození života, kterou umělec vyjadřoval rytmizovanou kadencí energických ploch a tahů, figurativně symbolizovanou zejména ženským aktem v přírodě. Nahá dívka, načrtnutá z profilu rychlými silnými čarami na pozadí stromu, který jakoby splýval s jejím velkým nakadeřeným moderním účesem a obnaženým oblým ňadrem, má na tváři zachmuřený výraz. Strom a dívčí tělo splývá v jeden organický celek, kdy kompozice seskládaná z geometrických útvarů: kruhů, oválů a elips splývá s vlastním pozadím.
V obličeji dívky je vyjádřena expresivnost okamžiku. Proč se ale mladá a atraktivní žena mračí? Je to snad další Špálova varianta slavné Čekající z roku 1918, která čeká na svého milence, který nepřichází?

Literatura:
Helena Musilová (ed.): Václav Špála, Mezi avantgardou a živobytím, Katalog výstavy Národní galerie v Praze, Praha 2005, str.: 40.



Verze: stejný námět zpracován jako akvarel Ženské torzo I, září 1914, akvarel na papíře

Publikováno: P. Pečínková: Josef Čapek: Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha 2009, č. KG 18

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011

Ženská torza patří k prvním Čapkovým pokusům s technikou linořezu, která mu ze začátku připadala příliš razantní a hrubá. Autor si ověřuje, co technika obnáší a teprve po nějaké době vznikají už sebevědomé grafiky s výrazným rukopisem kontrastních ploch.

Ženské torzo II je ze sběratelského pohledu velmi vzácným kouskem. Prozrazuje autorovu poučenost kubismem a zrcadlí se v ní i Čapkova zkušenost z výstavy El Greca ve Španělsku. El Grecova malba na něj zanechala hluboký dojem svými protáhlými postavami a hrou světla a stínů. Zobrazená žena – zde ještě bez výrazu – není ani erotickou nymfou, ani pozdější zdrcenou hrdinkou. Je ztělesněním snu, je záhadou a magií bez reality.

Přisouzení Čapkovi je ale jednoznačné – Čapek ji poslal do respektované německé revue Der Sturm jeho vydavateli Herwarthovi Waldenovi, s nímž se osobně setkal. Ostatně v následujících letech měl Čapek se svým grafickým dílem mnohem větší ohlas v Německu než v Čechách. Ve Sturmu přitom publikovali světové osobnosti malířství.

Na místním i světovém uměleckém trhu je Ženské torzo II naprostou raritou. Objevují se sice jednotlivé tisky, někdy jde ale pouze o listy časopisu Sturm a vždy jsou nepodepsané – stejně jako tisky ve státních sbírkách. Tento exemplář je podepsán autorem vpravo dole pod okrajem tisku – to znamená, že byl míněn jako autorský list.