Svoji perspektivou vzácný prospekt Karlova mostu, v pozadí Petřín, Pražský hrad a Letohrádek. Ukazuje čilý provoz na Karlově mostě při pohledu z kláštera Křižovníků s červenou hvězdou (Křížovnická 1, vedle hotelu Four Seasons). Rytec na grafickém listě zachytil mnoho detailů i v pozadí Karlova mostu, jako například na levé straně Újezdu (do dnes) osamotě stojící dům V presu (ukrýval lis na víno Strahovského kláštera), nebo Letohrádek královny Anny na pravé straně grafiky.

Vyjímečná pražská veduta/pragensia z roku 1649. Z tohoto období jeden ze dvou největších pohledů na Prahu, první a přes 250 let jediný s českými popiskami. Tento starý tisk prospektu Prahy z Petřína je lept Václava Hollara sestávající ze tří listů (dohromady mají rozměry 28 × 113,5 cm), v katalogu Hollarových tisků uváděn pod číslem P880(a–c). Lept byl vydán v Antverpách roku 1649 a vložen byl do Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae (16. díl Topographia Germaniae), která vyšla 1650. Vyšel nedlouho po dalším Hollarově velkém pohledu, v roce 1647 byl vydán jeho velký pohled na Londýn. Na středním listu nad legendou se nachází podpis, kde Hollar uvádí, že lept vznikl na základě kresby, kterou pořídil roku 1636. Roku 1636 se se svým novým mecenášem Thomasem Howardem nakrátko vrátil z německých zemí do Prahy a poté se vydal do Anglie.

Nedlouho po tomto pohledu na Prahu Hollar nakreslil a vyryl i pohled na Londýn před a po požáru v roce 1666, menší než pohled na Prahu, který se v roce 2019 v aukční síni Christie´s vydražil za 32.500 usd.

Kresba se dochovala a je ve sbírkách Národní galerie Praha. Byla vystavena v Paláci Kinských v rámci výstavy Václav Hollar a umění kresby 22.11.2019 – 23.2.2020.

Pohled je zachycen z vyvýšeného místa na Petříně (Hora sv. Vavřince) a Praha je zde zachycena od Hradčan po Vyšehrad, nalevo tvoří rámec ruina (s průhledem na Strahov), napravo potom Hladová zeď. Části Prahy (Hradčany, Malá Strana, Staré Město a Nové Město) jsou popsány a nad nimi jsou městské znaky (na středním listu je ještě říšský a český znak). Vedle toho jsou v orazu některá důležitá místa (budovy) popsána, dvacet míst označeno čísly a v legendě popsáno (popisy jsou česky, latinsky a německy).
Zdroj: Wikipedie

Topografická mapa znázorňující postavení pruských bojovníků a pohybů jednotek v bitvě u Štěrbohol pruského krále Fridricha Velikého Pruska v rámci Sedmileté války. Z práce „Traité des grandes opérations militaires, et Histoire kritique de campagnes de la Révolution, par le général Baron de Jomini. Toto obléhání je označováno za nejničivější v pražských dějinách.

Heinrich Stegmeyer z Vídně se vzpomíná v Mühlfeldovém „memorabilii“ jako žák Vídeňské akademie výtvarných umění, který v roce 1797 získal druhou cenu v historické ruční kresbě a první cenu v roce 1798. Není pochyb o tom, že je to vídeňský malíř Heinrich Stegmaier, zmíněn Georg Kaspar Naglerem, německým historikem umění, v jeho práci. Stegmeyer vzkvétal kolem roku 1818 a jeho obrazy ‚Ecce homo‘ a ‚Mater Dolorosa‘ se nachází ve vídeňském kostelu sv. Jana Nepomuckého.

Jakob Hyrtl, narozen 23. listopadu 1789 Vídeň, † 15. října 1868 Vídeň 2, Mayergasse 15 (hřbitov sv. Marxe), rytec. Navštěvoval Akademii výtvarných umění (mědiryt u Josefa Fischera), finančně ho podporoval gróf Esterházy. Pracoval jako ilustrátor knih a grafik ve Vídni.

‚Carte des Expeditions de Guerre en Boheme III, Blat, dans la quelle le vois le plan de l´attaque de Prag 1742…‘
Vydal Homann v roce 1743.

Okupace Prahy Francouzi, Bavory a Sasy (často označovaná jen jako francouzská okupace Prahy) proběhla v letech 1741–1742 v rámci válek o rakouské dědictví, resp. první slezské války. Válka o země Koruny české vyvrcholila 26. listopadu 1741 dobytím Prahy, hlavního města Českého království.

Od června 1742 obléhá Prahu rakouské vojsko, které vyhladovělé vstoupilo do Prahy 2. ledna 1743. Francouzi opustili Prahu těsně předtím, protože 25. (26.?) prosince 1742 byla uzavřena velkomyslná kapitulace o čtrnácti bodech. Čechy opustila též bavorská vojska, čímž také skončila vláda Karla III. (Karla Albrechta) jako českého protikrále a obnovila se vláda Marie Terezie. Tím prakticky skončila první slezská válka.