Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola:
Sněžná vlna, bromobrafie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s
New York 2007.

Nemožnost věnovat se během války fotografování si Drtikol vynahrazoval intenzivním kreslením. Zejména z let 1917 a 1918 pochází řada kvalitních kreseb tužkou a uhlem, navazujících na rozličné aspekty symbolismu. Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií, personifikovat tajemné vnitřní hlasy a psychické stavy.
Ve svých kresbách se Drtikol zabýval motivem děsu, úzkosti, strachu a závrati z nepoznaného, romantickými scenériemi vysokohorských štítů, bizarních skal, rozpadajících se tajemných hradů a údolí mrtvých. Odrážel se v nich nejenom obecný duch doby, ale i jeho vlastní hluboký zájem mýty a o hledání pravého Boha.
Mezi motivy se často objevovaly symbolistické historické výjevy, krajiny a romantické pohledy na skály a kopce, které někdy připomínali tvary ženského těla. Kresbě Krajina I. dominuje velký kopec, se stromem na vrcholku, zcela jednoznačně připomínající obrovský ženský prs, trčící nad krajinou jako metafora Matky-Země i jako sexuální symbol. V krajinářské kompozici Drtikol nápaditě využívá motivů stromů a slunce k mimořádně působivému výsledku, dokonale spojujícímu dekorativnost formy se symbolickým mnohovýznamovým obsahem.

Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 27-28.

vystaveno: na výstavě František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum 1998

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola:
Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s
New York 2007.

Obraz Krajina II.

Symbolistické kresby z období první světové války, kterí vznikaly za pobytů v Benešově, Békéscabě, Hartbergu a Praze, nepochybně patří k vrcholům Drtikolova výtvarného díla. Jsou srovnatelné s nejkvalitnějšími projevy symbolismu té doby, představovanými například tvorbou členů skupiny Sursum.
Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií.
Ve svých kresbách se Drtikol zabýval motivem děsu, úzkosti, strachu a závrati z nepoznaného, romantickými scenériemi vysokohorských štítů, bizarních skal, rozpadajících se tajemných hradů a údolí mrtvých. Odrážel se v nich nejenom obecný duch doby, ale i jeho vlastní hluboký zájem mýty a o hledání pravého Boha.
Mytické a mysteriózní motivy se Drtikolovy staly podnětem k vyjádření vlastních kosmoligických, filozofických a teologických názorů, únikem ze všednosti do fantazie spojující materiální a duchovní prvky v jeden harmonický celek. Drtikol nebyl v těchto kresbách na rozdíl od svých fotografií nijak vázán na realitu a mohl vytvářet vlastní zvláštní svět plný antropomorfních skal zcela podle svých představ.

Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 27-28

Publikováno (varianty díla):

Bez názvu (Sfinga), (1919), kresba
v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha, 1994, str. 28

Bez názvu (1918), kresba tužkou
v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha, 1994, str. 27

Kleopatra (1913), olejotisk
v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha, 2000, foto. č. 15

Bez názvu (1919) kresba uhlem
v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha, 2000, str. 27

Bez názvu (1 pol. 20 let) lept
v knize: František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, 1998 obr. V./7

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola:
Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s
New York 2007.

V drtikolových kresbách z dvacátých let minulého století se podobně jako u Gustava Moreaua, Alexandra Séona nebo Františka Kupky objevovly stylizované egyptské sfingy, symbolizující věčnou moudrost, ale také antropomorfní skaliska, připomínající svými tvary fragmenty ženského těla, záhadné imaginární krajiny s jezdci a kříži na horizontu nebo fantasmagorické přízraky obrovských žen, vystypujících ze skal jako metafory Matky-Země i jako sexuální symboly. Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií.
Pomocí dramatických šerosvitných modulací se Drtikol snažil v těchto dílech postihnout hlubinné problémy lidské existence, vyjádřit se k základním metafyzickým otázkám, poodhalit tajemství podvědomí i zrození, naznačit lidskou úzkost a strach a alespoň symbolicky navázat spojení se záhrobím.
Starověké Egyptské sfingy byly jedním z klasických způsobů zpodobňování faraona a sloužily k oslavě jeho velikosti a moci. Drtikolova Sfinga s velkými ňadry je nejen sexuálním symbolem, ale také oslavou ženy – nositelky světla života na zemi. Spojuje v sobě element síly (tlapy lvice) s ženským elementem ochrany (hlava a ňadra ženy).

Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 26-28.