Publikováno:
v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha 1994, str. 22-24
v knize: František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, 1998 obr. I./15
vystaveno: na výstavě František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum 1998

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola:
Sněžná vlna, bromobrafie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s
New York 2007.

Vztah Františka Drtikola k náboženství byl velmi složitý a v průběhu jeho života se měnil. Na začátku nového staletí se umělec pomalu odpoutával od tradičního katolicismu, ale přitom stále studoval bibli a intenzivně se zabýval teologickými otázkami. V roce 1913 se nechal (podobně jako před ním Josef Váchal už v roce 1906) fotografovat jako Kristus na kříži v exaltovaných pózách a intenzivně prý prožíval pocity Mesiáše. Drtikolovo ztotožnění se s Kristem mělo však i erotický aspekt, kdy si fotograf představoval u paty kříže jeho tehdejší lásku Elišku Jánskou, jak jej objímá, líbá a saje jeho krev vytékající z ran.

V ukřižování Krista hledá umělec podobný symbolický motiv jako u Salome – spojení lásky a smrti. Kristus pro něho není „jenom“ Božím synem a Mesiášem, ale i mužem podněcujícím lásku. Ještě výrazněji se symbióza smrti a erotiky, tělesnosti a duchovna i pohanství s křesťanstvím objevuje na kresbách a grafických listech vytvořených ve dvacátých letech, konfrontujících motiv ukřižování s ženskými akty. V litografii Ukřižování z roku 1922 zobrazil ukřižovaného Krista s celou rozsáhlou skupinou nahých žen, jejichž gesta mohou stejně dobře symbolizovat žal jako touhu.

Jeden z výtisků této nonkonformní litografie z roku 1922 byl vystaven v roce 1991 v Jacques Baruch Gallery v Chicagu, kde vyvolal protesty církevních kruhů.

Literatura:
Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 22-24.

Grafický list s osobným venovaním autora svojmu milému učiteľovi Akadémii je skutočnou raritou. Sokol študoval u Švabinského a Šimona, od ktorých sa mnohému naučil, práve preto, že mu nechávali tvorivú slobodu. V roku 1933 sa vrátil Sokol zo štipendijného pobytu v Paríži, zavŕšil svoje formálne vzdelávanie a chcel svojim profesorom prejaviť vďačnosť – Traja králi vznikli práve pri pobyte vo francúzskej metropole. Grafike predchádzal lept, v ktorom Sokol už rozohral podobnú prosebnú trojicu. Grafiku Sokol poslal čitateľom do časopisu Elán, s ktorým spolupracoval. Ten ju neprijal nadšene, zdala se im nevianočná a príliš „internacionálna“. Sokol uviedol, že chcel, aby bola taká, pretože „bieda a ľudská bolesť sú internacionálne“.
Traja králi patria k vrcholným drevorytom prvej etapy Sokolove tvorby. Motív vydesených tvárí, ktoré prichádzajú s koledou, ale nedôstojne, ustrašene a bez sebavedomia je podaný v perspektívnej skratke, ktorú u autora nepoznáme. Akoby výjav sledoval rybím okom, ktoré eště v okrajoch zachytilo natiahnutú ruku, časť stĺpa vstupného domového schodišťa a v pozadí zcela prozaicky cikajúceho psa na koleso voza. Sokol si túto výstižnú grafiku cenil – inak by ju nevenoval svojmu učiteľovi.
Grafické listy Kolomana Sokola sú na slovenskom trhu veľmi vzácne. Tento grafický list s venovaním Františku Tavíkovi Šimonovi je u nás doslova unikátom (pravdepodobne existoval i s venovaním Maxovi Švabinskému). Index jeho predaja nájdeme predovšetkým v zahraničných aukciách. Na západnom trhu má tento slovenský rodák svoje rešpektované miesto.

nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za Bílkův olej – 250 tis Kč v roce 2016, Prague Auctions, Praha
nejvyšší cena dosažená v zahraničním aukčním prodeji za Bílkův olej – 16 tis € v roce 2005, Tajan, Paříž

Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007.

Kolem roku 1928 začal Drtikol usilovně studovat různé východní filozofie a východní náboženství, z nichž ho zaujal především budhismus a specifická forma tantrické jógy zvaná kundaliní nebo hadí síla. Zájem o budhismus a jógu se v českých zemích začal objevovat v souvislosti s obnovením snahy o hledání alternativních forem života . Ve třicátých letech dvacátého století vychází také celá řada publikací o budhismu (např. kniha Leopolda Procházky Buddha a jeho učení), které nepochybně ovlivnily i Františka Drtikola, který meditoval, zabýval se kontrolou myšlenek, zapisoval si sny a vidiny a pěstoval kundaliní jógu zaměřenou na cvičení duchovně-nervových středisek „čakramů“. Drtikolovy byl však cizí fanatismus, k buddhismu stejně jako předtím ke křesťanství, nepřistupoval dogmaticky, ale hledal v nich cestu k vyššímu poznání.
Ve svých obrazech, většinou malovaných olejem na lepence nebo překližce, stylově navazoval na starší symbolistické kresby a grafiky, ovšem při snahách vizuálně zachytit extatické zážitky z meditací a vyjádřit pocity z průniku do nadvědomí měla velmi důležité místo i symbolika barev.
Některé Drtikolovy obrazy a pastely mají téměř abstraktní charakter jako například kompozice s elipsoidními nebo kruhovitými motivy, symbolizující dharmy, nebo obrazy se světelnými paprsky a pointilistickými body, v jiných se objevovala kosmologická témata, konfrontující éterické protáhlé postavy s hvězdami nebo světelnou aurou, v dalších motivy postavy jogínů s vyznačením čakramů.
Žluto-modrá kompozice Elipsa, symbolizuje dharmu – budhistickou nauku (zákon) o cestě k univerzální pravdě. Modrá barva je symbolem nebe, dálky a života žlutá barva je přisuzována planetě Slunci.

Literatura:
Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 43, 44, 47.

najvyššia dosiahnutá cena za obraz v zahraničnom aukčnom predaji – 67 505 eur, Stockholm, 2012
najvyššia dosiahnutá cena za obraz v českom aukčnom predaji – 1,5 mil. Kč, Praha, Galerie Kodl, 2016

V roku 1936 prichádza zlom v Nemesovej tvorbe. Kubistická expresivita ustupuje figurálnej tvorbe v magickej podobe – teoretici toto obdobie nazývajú metafyzické. Začína obrazom Sediaci maliar pred maliarskym stojanom a Nemes v ňom otvára tému vnútorného života človeka. Od zachytávania momentiek vonkajšieho sveta zamieril do najtemnejších kútov mysle. Človeka maľuje bez kože, odhaleného a odhaľujúceho, a myšlienky obrazom defilujú ako v panoptikálnom divadle. Motív bábkového divadla, na ktorom je niekto niekým manipulovaný, sa v tomto období na Nemesových obrazoch pravidelne opakuje. Na tomto akvarelu vidíme aj ženu odhaľujúcu akýsi tajuplný priestor namiesto svojho tela malému dievčatku pred sebou, z obrazu vystupuje ďalšia podobná figúra – podobné ženy nájdeme na obrazoch Madon a kráľovien a taktiež na plátne Veľká pantomíma. Blížiaca sa vojna privádza maliara k úvahám o bezmocnosti jedinca, moci mocných a tiež o skrytých kútoch ľudskej duše. Výjav matky s dievčatkom ale vyznieva optimisticky a naznačuje, že náš vnútorný svet môže byť aj jediným útočišťom pred hrozbami zvonku.
Pretože obrazy Endre Nemese, ktorý žil od roku 1938 v emigrácii vo Švédku, sú zastúpené predovšetkým v zahraničných verejných a privátnych zbierkach, na český a slovenský trh sa dostávajú prostredníctvom nákupov na zahraničných aukciách. Diela z raného obdobia Nemesovej tvorby naviac patria k najvzácnejším.

najvyššia dosiahnutá cena za obraz v zahraničnom aukčnom predaji – 67 505 eur, Stockholm, 2012
najvyššia dosiahnutá cena za obraz v českom aukčnom predaji – 1,5 mil. Kč, Praha, Galerie Kodl, 2016

Obraz týkajúci sa duchovnej správy ľudských vecí vznikol v medziobdobí, keď Nemes opúšťa kubo-expresionistickú maľbu na konci svojich štúdií na Akadémii a začína hľadať vlastnú cestu, ktorá neskoršie mieri ku svojráznej imaginatívnej kolážovej forme. V pastorálnej téme sa Nemes podvoľuje až idylickému zobrazeniu dvoch postáv (ešte štylizovaných čiastočne kubisticky, ale už predznamenávajúci ďalšiu metafyzickú etapu anatomických figúr bez kože), kde nechýba ilustratívna bujná flóra i fauna. Napriek idealizujúcej pastelovej farebnej maľby je však cítiť tieň úzkosti. Nemes cíti ťaživú atmosféru doby a nastupujúceho vojenského konfliktu a privoláva nádej. Na druhej strane ale symbol schúleného dieťaťa, ktoré akoby si jedna z postáv vytrhla z vlastného tela a ukladala ho do bezpečí, signalizuje blížiacu sa hrozbu.
Pretože obrazy Endre Nemese, ktorý žil od roku 1938 v emigrácii vo Švédku, sú zastúpené predovšetkým v zahraničných verejných a privátnych zbierkach, na český a slovenský trh sa dostávajú prostredníctvom nákupov na zahraničných aukciách. Diela z raného obdobia Nemesovej tvorby naviac patria k najvzácnejším.