František Kupka

(23. září 1871, Opočno – 24. června 1957, Puteaux, Francie)
český malíř a grafik světového významu, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství

Zobrazit díla Kupky v obchodu →

Jeho vztah k hudbě se podílel na vzniku a realizaci dalšího nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru, přibližujícímu malířství jiným uměním (hudba, poezie). Převážnou část života žil ve Francii. František Kupka byl též i grafikem – ilustrátorem. Svým dílem se nesmazatelně zapsal do dějin české i světové výtvarné tvorby.

Život

František Kupka se narodil jako nejstarší z pěti dětí v rodině notářského úředníka v Opočně. Své mládí prožil v Dobrušce pod Orlickými horami, kde se vyučil sedlářskému řemeslu, ale již tehdy maloval vývěsní štíty a obrázky svatých. Projevoval velký malířský talent, a proto na přímluvu rodinného přítele nebyl nucen věnovat se svému řemeslu a byl poslán nejprve do řemeslnické školy v Jaroměři (1886) a posléze na pražskou Akademii (1887). Zde studoval v ateliéru pro historickou a náboženskou malbu jako žák profesora Sequense až do absolutoria roku 1892, kdy odešel do Vídně. Ve Vídni na Akademii zůstal až do roku 1895, kdy byl poslán jako stipendista do Paříže, kam cestoval oklikou přes severní Evropu. Během studií na École des Beaux-Arts se živil malováním plakátů, vyučoval náboženství a dokonce vystupoval jako spiritistické médium (není bez zajímavosti, že Kupka byl příznivcem teosofie, východních filosofií a mysticismu vůbec). Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací svých satirických kreseb v pařížském časopisu L'Assiette au Beurre, do kterého přispíval v letech 1901–1907 a vytvořil i tři svá samostatná čísla – alba Peníze, Náboženství a Mír. V roce 1914 odešel dobrovolně na frontu jako člen roty Nazdar, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Byl vyznamenán Řádem důstojníka Čestné legie a za své zásluhy v armádě získal hodnost kapitána. Pomáhal organizovat československé legie ve Francii, po návratu do Paříže, kde založil tzv. Českou kolonii, jejímž předsedou byl později zvolen. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, na níž v roce 1920 také přednášel. Přednáškovou činnost pořádal později i v Paříži, kde vyučoval československé stipendisty. Za svůj život uspořádal mnoho výstav a získal mnohá ocenění za svá díla.

Mezi lety 1919 až 1938 byl Kupka podporován svým přítelem Jindřichem Waldesem, úspěšným pražským podnikatelem, který kupoval jeho obrazy.

Většinu svého života strávil na pařížském předměstí Puteaux, kde také 24. června 1957 zemřel. Je pohřben v Paříži na hřbitově Pere Lachaise, v kolumbáriu, oddělení 87, schránka č. 22696.

Dílo

Celé dílo Františka Kupky se do své konečné podoby utvářelo od prvopočátečního popisného realismu přes vlivy doznívajících malířských tendencí a směrů až ke konečnému vyústění do abstrakce.
Obraz Amorpha. Fugue à deux couleurs, vystavil Kupka na Podzimním salonu v Paříži roku 1912.
Samotná abstraktní tvorba Františka Kupky měla svůj specifický vývoj a zákonitosti. Šlo zde o zpracování tématu pohybu. Až do roku 1930 byly základem jeho nefigurativních obrazů realistické podklady, vrcholné období Kupkovy tvorby však představuje tzv. čistá abstrakce. Důležitou úlohu také sehrál Kupkův vztah k hudbě, vedoucí k rozvinutí výtvarného směru – orfismu. Díla Františka Kupky byla vystavována na mnoha výstavách u nás i v zahraničí. Dosud největší přehlídkou jeho tvorby byla výstava v Japonsku v roce 1994. V roce 1998 byla uskutečněna poslední rozsáhlá domácí výstava v Národní galerii v Praze. Na přelomu let 2012 a 2013 byla v Salmovském paláci v Praze na Hradčanech uspořádána výstava Cesta k Amorfě ukazující Kupkova díla zapůjčená od významných světových institucí i soukromých sběratelů z České republiky, Francie a USA. Významné sbírky Kupkových obrazů a studií se nalézají v pražském Museu Kampa a v Národní galerii v Praze.

zdroj: wikipedia.org