Otto Gutfreund
(3. srpna 1889, Dvůr Králové – 2. června 1927, Praha)
přední kubistický sochař, průkopník českého novodobého sochařství světového významu. Jeho socha Úzkost (1911-12) je považována za první kubistickou sochu
Zobrazit díla Gutfreunda v obchodu →
Život
Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem jako čtvrtý z pěti dětí české židovské rodině Karla a Emilie Gutfreundových. Během 1903-1906 studoval na Škole výtvarných umění v Bechyni (keramický ateliér). V letech 1905-1909 docházel na Umělecko-průmyslovou školu v Praze. V roce 1909 Gutfreund zaujal Antoine Bourdelle u příležitosti jeho výstavy v Praze uspořádané SVU Mánes. V listopadu přijel do Paříže, kde se zapsal do Bourdellových kurzů sochařství na akademii Grande Chaumiere. Seznámil se s Augustem Rodinem, zajímal se o středověké umění. Bourdellův ateliér opustil v roce 1910. Cestoval do Anglie, Belgie, Nizozemska a vrátil se do Prahy.
V roce 1911-12 se stal členem Skupiny výtvarných umělců, vystavil Úzkost. Účastnil se druhé výstavy Skupiny a představil významná díla: Hamleta, Harmonii, Koncert v roce 1912. V letech 1913 a 1914 používal principy analytického kubismu v sochařství. Obeslal třetí výstavu Skupiny díly: Viky, Hlava s kloboukem, Hamlet. Účastnil se výstav v galerii Der Sturm v Berlíně a čtvrté výstavy Skupiny v Praze. V roce 1914 navštívil Paříž, kde se setkal s Picassem, Grisem, Apollinairem a obchodníkem s uměleckými díly Kahnweilerem.
V okamžiku vyhlášení války byl v Paříži, kde vstoupil Cizinecké legie. Účastnil se bojů na Sommě, L'Artois a v Champagni. Roku 1915 podepsal s několika rakousko-uherskými spolubojovníky žádost o včlenění do francouzské armády. Po demobilizaci v roce 1916 byl uvězněn v Lyonu po odmítnutí všech žádostí o začlenění do francouzské armády, stejně jako do československé legie. Mezi 1916 a 1918 byl internován v táboře Saint- Michel-de-Frigolet v Bouches-du-Rhône. V roce 1918 byl přesunut do civilního tábora v Blanzy a po tříletém věznění se usadil v Paříži, kde pokračoval v přerušené práci. Na dva měsíce se vrátil do Prahy, aby přijal členství v Mánesu. V roce 1920 opustil Paříž a žil mezi Prahou a rodným Dvorem Králové. Následující rok se účastnil třetí výstavy skupiny Tvrdošíjní v Praze, Brně a Košicích. V roce 1924 se zúčastnil Výstavy Československého moderního umění v Paříži a příští rok byl také na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v československém pavilonu v Paříži. V roce 1926 vyhrál konkurz na místo profesora na Umělecko-průmyslové škole v Praze a zúčastnil se výstavy Société Anonyme v New Yorku. Portrétoval i prezidenta T.G. Masaryka a pro město Hradec Králové vytvořil v roce 1926 jeho sochu v životní velikosti. Gutfreund byl po hradecké soše požádán o další variantu prezidentova pomníku. Zatímco hradecká verze je pouze jedna jediná, druhou verzi měli nebo mají na třech místech, v Poděbradech, Nitře a Kroměříži.
2. června 1927 tragicky utonul ve Vltavě v Praze.
zdroj: wikipedia.org