Popis
1558, originálni dřevoryt. Monogrammist MS, rozměr listu 25,5 x 17 cm. Z díla Jan Hus a Hieronymus von Prag, Historia et monumenta (Norimberk: Johann vom Berg & Ulrich Neuber 1558).
Nahoře, typograficky napsané: ‚Haec fuit effigies quondam venerabilis Hussi, / Dum sua pro Christo membra cremanda dedit.‘ Dále níže: ‚In Icona Ioannis Hussij S. Martyris. // Albicolas niveo vincens candore volucres, / Salve Boioemis, Anser amande, tuis! / Te manet aeternum decus et memorabile nomen / Quod furor ac aetas tollere nulla potest. cornix, furtivis abdita pennis, / Candorem spurco vellicet ore tuum, / Nulla sed est Boemis nec erit honestantior ales, / Conferri viva quae tibi voce quaeat. / Grex avium vanis oblectat cantibus aures, / Tu mentes niveo pectore et ore. ‚ – Latinské verše byly zahrnuty do úplného vydání Matthiase Flaciuse Illyricuse a pravděpodobně pocházejí od Martina Luthera.
V zbierkach British Museum v Londýně, registrační číslo 1877,1013.1021.
Monogrammist MS (1530 Wittenberg – 1572 Norimberk) byl německý kreslíř, specializoval se na dřevoryty. Ze začátku pracoval ve Wittenbergu, kde ryl dřevoryty – ilustrace do lutherových knih. Potom asi kolem 1564 odjel do Norimberku, kde pracoval pro místní vydavatelství.
Jan Hus (1372 Husinec / Čechy – 1415 Kostnice), také Johannes Huss, byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Hus byl upálen v Kostnici 6. července 1415, kdy se konalo XV. zasedání sněmu i k případu mistra Jana Husa.
Nicméně kostnický koncil byl svolán na tlak Zikmunda Lucemburského a jeho cílem bylo hlavně řešit papežské schizma (existence tří papežů, kdy každý z nich tvrdil, že je jediný pravý) a ne učení Jana Husa . Po čtyřech letech jednání koncilu se to povedlo a tři papežové abdikovali/byli sesazení a byl zvolen papež nový. Zikmund jako císař Svaté říše římské chtěl tímto sjednotit křesťanské země k boji proti Osmanské říši.
Jan Hus nepadl za oběť zkaženosti papeženců ani proradnosti císaře Zikmunda Lucemburského. „Navzdory zažitým mýtům šířeným už od dob národního obrození se český reformátor nedostal do sporu s Kostnickým koncilem kvůli odpustkům a boji s amorálností duchovních. Tyto body byly v souladu s jeho postoji vyřešeny ještě před jeho příjezdem. Problém byl s jeho přihlášením se k Viklefovu (Wycliff) popírání církevního učení o transsubstancianci, tedy eucharistické proměně vína a chleba v Kristovu krev a tělo.
Eucharistie (řec. díkuvzdání) je jedna ze základních součástí křesťanského kultu. Připomíná se při ní Poslední večeře Ježíše Krista. Křesťané věří, že chléb a víno mají po proměnění podstatu Těla a Krve Kristovy, které potom přijímají (zůstává však vzhled chleba a vína). Pojmem eucharistie se také označuje tento chléb a víno proměněné v tělo a krev Kristovu.