(1837) Slavnosti u Invalidovny při příležitosti korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého Pragensie

Popis

okolo 1837, originální ručně kolorovaná litografie, rozměry listu 35 x 45 cm. Litografie Franze Wolfa na základě jeho vlastní kresby. List série: Journal Pittoresque. Půvabné reprezentace nejnovějších, nejpodivnějších událostí a jevů v životě … Editoval Franz Wolf a Friedrich von Weissenbach ve Vídni, vytlačil Johann Höfelich. Značené vlevo dole: ‚Gez. u. lith. v. F. Wolf‘ Vpravo dole: ‚Gedr. bei Joh. Höfelich‘ Titul: ‚Pirutschade J.J.M.M. Beym Volksfeste. welches am 14th Septbr 1836 ausser Prag beij dem Invaliden-Hause von den Heken Standen Bohmens veranstaltet wurde‘

Katalogizované Nebehay I., Bibliographie altösterreichischer Ansichtwerke, Band III, Wolf Franz und Friedrich von Weissenbach, 849, Heft 17, č.68.
Nekolorovaná verze ve sbírkách The New York Public Library, inventární číslo 5365503.

Přesně před 181 lety zažívala Praha velkou slavnost. Ve třetím nejdůležitějším městě Rakouského císařství probíhala korunovace císaře Ferdinanda I. českým králem. V rámci korunovace Ferdinanda V. a jeho manželky Marie Anny české v září 1836 se konaly oslavy zahrňující plesy, představení a „lidovou oslavu“, která je v tomto tisku zobrazena, i když není pojmenována.

Ferdinand, který vešel do dějin s přízviskem Dobrotivý, byl tou dobou již korunován v Rakousku a přijal i korunovační klenoty maďarské. Stal se zároveň posledním českým králem se vším všudy, protože ani jeden z jeho dvou nástupců se již Svatováclavskou korunou korunovat nenechal.
Ferdinand se narodil jako nejstarší syn rakouského císaře Františka I. Habsburského, tudíž byl prvním v pořadí nástupnictví trůnu. Narodil se jako vážně nemocný a mnoho doktorů na císařském dvoře nevěřilo, že se chlapec vůbec dožije dospělosti. Od dětství trpěl epileptickými záchvaty a křivicí.
Zažitá představa, že Ferdinandovi se říkalo Dobrotivý, protože byl slabomyslný vlivem dědičné degenerace, není pravdivá. Ferdinandovi rodiče – císař František a jeho choť Marie Tereza Neapolsko-Sicilská – byli bratranec a sestřenice, přesto se ale nedá hovořit o genetické degeneraci. Problémem bylo spíše to, že vzhledem k podlomenému zdraví mu nebylo do věku 10 let poskytováno žádné vzdělání. Později ale plynně hovořil několika jazyky včetně češtiny, zajímal se o přírodu a o hudbu, hrál na trubku a klavír.

Další informace