Popis
okolo 1842, originální oceloryt, rozměry listu 15 x 23 cm, ryl Johann Gabriel Friedrich Poppel podle kresby od Ludwiga Langeho. Značené vlevo dole: ‚Gez. v. L. Lange‘ Vpravo dole: ‚Stahlst. v. Joh. Poppel‘ Titul pod obrázkem: ‚Die Landtagsstube in Prag‘ ‚Druck & Verlag von G.G. Lange in Darmstadt‘
Lange, Georg, Ludwig und Julius: Original-Ansichten der historisch merkwürdigsten Staedte in Deutschland, nach der Natur aufgenommen von Ludwig Lange, in Stahl gestochen von Ernst & Carl Rauch, Joh. Poppel….
Katalogizované Nebehay/Wagner 1981-91, Kat.-Nr. 353/Bd 3, No. 9.
Ve sbírkách Moravské galerie v Brně, invetární číslo SDR_1024.
Ve sbírkách muzea Beethoven Haus v Bonnu , invetární číslo B 2081.
Oceloryt zachycuje místodržitelskou kancelář v jižní části Starého královského paláce na Pražském hradě, kde se odehrála 23. května 1618 pražská defenestrace. Při této události čeští stavové vyhodili z oken Pražského hradu nenáviděných královských místodržících Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, Jaroslava Bořitu z Martinic a jejich sekretáře Filipa Fabriciusa. Tím začalo české stavovské povstání, které představovalo akt odporu českých nekatolických stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu – Majestát na náboženskou svobodu (německy Majestätsbrief, obvykle známý jako Rudolfův majestát) byla listina vydaná 9. července 1609 císařem Rudolfem II. Po jeho smrti s nástupem krále Matyáše se ale nedodržuje důsledně. Defenestrací začíná třicetiletá válka.
Johann Friedrich Gabriel Poppel (14. května 1807, Norimberk – 6. srpna 1882, Ammerland u Starnberského jezera) byl německý rytec, mědirytec, ocelorytec, malíř a nakladatel.
V roce 1833 se usadil v Karlsruhe, kde si otevřel první vydavatelství a oženil se se Sophií Franziskou roz. Albrechtovou, která mu roku 1834 porodila syna Christiana Friedricha Gustava. Od roku 1838 žil v Mnichově, s dlouhodobými přestávkami pro pracovní pobyty v Británii (1841 a 1845), s kratšími pobyty v Rakousku a v Čechách. Poppel se věnoval zejména městským vedutám v kresbě a ocelorytině. Vytvářel celá alba pohledů na významné stavby či města v Prusku, v Německu (např. Norimberk), Británii či Rakousku. Ilustroval vlastivědné či místopisné knihy jiných autorů (např. Ludwiga Langeho). Několika listy přispěl do alba pražských náměstí a budov, které vydával C. Würbs v tiskařském závodě A. Haase v Praze (1850).