(1852) Obrazoborectví v pražské svatovítské katedrále Pragensie

Popis

1852, originální oceloryt, rozměry listu 14 x 21 cm, Značené vlevo dole „Chronik v. Böhmen‘, vpravo dole „Druck v. Sandtner jun.‘, uprostřed ‚C. Steyer lith.‘, titul ‚Bilderstürmerei in Prager Dome 1619, Erstes Blatt‘.
Z díla Illustrirte Chronik von Böhmen: Band 1, 31. prosince 1852, Druck und Verlag der Vetterl’schen Buchdruckerei, (Franke und Steyrer)

Dne 23. května 1618 bylo pražskou defenestrací zahájeno české stavovské povstání. Dne 19. srpna 1619 byl Ferdinand generálním sněmem zemí Koruny české prohlášen za sesazeného. Horkým kandidátem na tůn se stal Fridrich Falcký. Pro Fridricha mluvilo to, že byl člen jednoho z nejvýznamnějších rodů a vládce historicky velmi významného území v říši, po svém otci navíc převzal vůdcovství v Protestantské unii. Další výhodou pro něho byla blízká vazba na anglického krále Jakuba I., s jehož dcerou Alžbětou byl sezdán (24. února 1613). Představitelům stavovského povstání předtím totiž Fridrich projevoval otevřené sympatie a snažil se jim zprostředkovat finanční a vojenskou pomoc. Fridrich Falcký byl 4. listopadu 1619 korunován českým králem, tři dny po něm pak byla korunována Alžběta českou královnou. Jak se ovšem brzy ukázalo, Fridrich většinu z výše popsaných výhod nedokázal využít a potvrdila se slova skeptiků, kteří ho již v roce 1619 označovali za „zimního krále“.

Reformovaný teolog a Fridrichův dvorní kazatel Abraham Scultetus brzy po jeho nástupu na český trůn byl zodpovědný za obrazoborectví v pražské svatovítské katedrále, které velmi pobouřilo lid. Pro kalvínského kazatele byly obzvláště nepříjemné relikvie a obrazy v českých kostelích, které sice byly pod kontrolou protestantů, ale od katolických dob zde zůstaly zachovány. Podle svého svědomí a s královým vědomím Scultetus nechal 21. prosince 1619 z katedrály sv. Víta v Praze odvézt nebo krátce po Vánocích zničit vzácná díla náboženského umění. Ve dnech 27. a 28. prosince 1619 byl tak zničen i slavný katedrální mariánský oltář s malbami Lucase Cranacha mladšího.

Jan Evangelista Sandtner (1818–1864)
Rodina Sandtnerů se významně zapsala do dějin ilustrace 19. století. Kromě Františka Eduarda Sandtnera a jeho synů působil jako litograf také jeho mladší bratr Jan Evangelista Sandtner, vyučený taktéž jako jeho starší bratr u Karla Henniga. Zpočátku spolupracoval se svým bratrem, ale již roku 1851 se osamostatnil a založil vlastní litografický závod Artist Institut von Joh. Ev. G. Sandtner sídlící na St. Galliplatz (dnešní Havelské město) číslo 497. Po založení svého vlastního litografického podniku navázal na své předchozí působení a podržel si řadu kontaktů s umělci pracujícími v dílně jeho bratra, jak tomu bylo i v případě Karla Steyera, s nímž se seznámil v kamenotiskárně Karla Henniga a spolupracoval s ním na souboru vedut doprovázejících publikaci Chronik von Böhmen nebo na vytvoření portrétu císaře Ferdinanda II. (Zdroj: Kresleno na kameni. Počátky brněnské a pražské litografie. Mgr. Lucie Heilandová)

Další informace