(1913) Studie k amorfě
František Kupka

Popis

1913, barevný lept na papíře, 24×16 cm, 63×52 cm s rámem, signováno vlevo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka
Gravure associée à Amphore (Lept související s Amorfou)

Původ: aukční síň Praha

Publikováno
v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975, s. 186

Vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku – 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha

Barevná verze leptu je jednoznačně jednou z mnoha studií ke slavnému Kupkovu obrazu Amorfa (také existuje ve více verzích), který je ve sbírce pražské Národní galerie. Amorfa patří k prvním Kupkovým abstraktním obrazům, jež vystavila na Pařížském salónu v roce 1912 a vůbec k prvním abstraktním dílům moderního malířství na světě. Slovo Amorfa je Kupkův neologismus, kterým chtěl vyjádřit, že forma vzniká někde mezi chaosem a řádem. Morfismus – také Kupkův výraz – byl synonymem tvoření. Tedy ne zobrazování reality, ale utváření vlastních nových forem, proto Amorfa. Krouživé tvary vyjadřují průzkum pohybu: představují pohyb míče, který drží dítě na slavném Kupkově obraze Děvčátko s míčem z roku 1908 (jde o jeho nevlastní dceru Andrée; když se seznámil se svou pozdější ženou Eugenií, byly její dceři tři roky). Míč ze své klidové polohy začal v Kupkově mysli opisovat fiktivní dráhy – ne nepodobné kroužení planet v kosmu. Tento pohyb rozpracoval v několika dalších studiích.
Ke způsobu, jak se vyjádřit v obraze abstraktně a při tom vyjádřit pravdivý vztah k realitě, se Kupka vracel po celou dobu své tvorby. O té se nedá říci, že měla určité etapy a lineární vývoj: podobných studií, grafik, kreseb najdeme u Kupky v rozpětí desítek let. Na základě řazení teoretiků zabývajících se Kupkovým dílem patří tato studie ke kosmologickým. Barevná studie složila Kupkovi ke zkoumání optických jevů, které studoval doslova vědecky. Předmětem jeho zájmu byla barva jako fyzikální, chemický, fyziologický, psychologický, ontologický a především estetický fenomén. Podle Kupky estetika barev v umění je jiná než v přírodě, proto kombinuje barevné plochy experimentálně. Barva existuje pouze prostřednictvím jiných barev, tvrdí Kupka. Paralelu této studie vidíme například ve známé malbě Oválné zrcadlo.

Další informace