Popis
Litografie, 24.5 x 17.9 cm, s rámem 42 x 34.7 cm, 1918, černý tisk na papíře.
Grafika z Alba deseti grafických listů Josefa Čapka, Praha, Veraikon.
Původ: aukční síň Praha.
Publikováno:
v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 100 a 243
v monografii Josef Čapek, Pečírka, Praha 1961, obr. 205 (označeno ‚Děvče před zrcadlem. 1917‘),
v seznamu reprodukcí evidováno jako ‚Děvče před zrcadlem, litografie 1916 – 17‘)
v kat. výstavy Seconda Biennale Internazionale della Grafika (Firenze 1970), str. 217
v kat. výstavy Zjevení – existence – pravda, Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913 – 1922, Praha 1997, str. 31
v knize The Čapek Brothers and Czech Avant – gardes, Kanagawa 2002, Wakayama – Tokyo 2003, str. 39
Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 780 tis czk, Praha, Galerie Kodl, 2019
Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016
Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011
Oblíbený motiv koupání, který známe již z evropského moderního malířství, se přesouvá ve dvacátých a třicátých letech 20. století na intimnější okamžiky ženského života při toaletě – svlékání a mytí u umyvadla či před zrcadlem, a získává také abstraktní podobu.
Lyrický grafický list žena před zrcadlem dokládá Čapkův specifický kubistický projev a bytostný sklon k vytváření nových pokusů o přesvědčivé a svěží vyjádření uměleckého záměru. Zvláště pozoruhodná je tu míra zjednodušení, omezující se na minimum geometrických prvků přímek, při zachování ostrých obrysových hran postavy. Tento princip zživotňování abstraktních, původně kubistických forem, zřejmý v prosté podobě ženy před zrcadlem, je rozhodující v závažné části Čapkova výtvarného díla vůbec.
Tradiční výjevy žen provádějící ranní toaletu u umývadla či žen před zrcadlem, které známe z akademického malířství, začali kubisté zpracovávat abstraktně a pro tehdejší dobu nelíbivě. Čapek šel ale svou cestou – nevstupoval za hranice umění, zaměřoval se na všední banalitu. Přesnost geometrie narušoval naivním půvabem zjednodušeného primitivního podání. Jeho ženy před zrcadlem nejsou erotické, ale cudné. Jako by se trochu styděly: otáčejí se k pozorovateli zády, nebo se zakrývají rukama, rychle si přehazují přes hlavu košili. Na této litografii ale vidíme hrdou ženu – její gesta zdůrazněná trojúhelníkovitou kompozicí zdůrazňují její sebevědomí. Je předobrazem pozdějších Čapkových žen bojovnic.
Podle soupisu Čapkova grafického díla existuje 1 signovaný tisk a 27 nesignovaných. Jelikož v té době nebylo obvyklé grafiky číslovat, je to informace výjimečná, protože dodává každému exempláři opravdový punc jedinečnosti.
Literatura: Pavla Pečínková, Josef Čapek Grafika, Praha 2009, str. 100 a 243.