(1918) Sfinga
František Drtikol

Popis

Tužka na papíře, 1918, 16x 26cm, 51 x35,5 cm (rozměry s rámem)

Publikováno (varianty díla):

Bez názvu (Sfinga), (1919), kresba
v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha, 1994, str. 28

Bez názvu (1918), kresba tužkou
v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha, 1994, str. 27

Kleopatra (1913), olejotisk
v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha, 2000, foto. č. 15

Bez názvu (1919) kresba uhlem
v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha, 2000, str. 27

Bez názvu (1 pol. 20 let) lept
v knize: František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, 1998 obr. V./7

Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola:
Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s
New York 2007.

V drtikolových kresbách z dvacátých let minulého století se podobně jako u Gustava Moreaua, Alexandra Séona nebo Františka Kupky objevovly stylizované egyptské sfingy, symbolizující věčnou moudrost, ale také antropomorfní skaliska, připomínající svými tvary fragmenty ženského těla, záhadné imaginární krajiny s jezdci a kříži na horizontu nebo fantasmagorické přízraky obrovských žen, vystypujících ze skal jako metafory Matky-Země i jako sexuální symboly. Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií.
Pomocí dramatických šerosvitných modulací se Drtikol snažil v těchto dílech postihnout hlubinné problémy lidské existence, vyjádřit se k základním metafyzickým otázkám, poodhalit tajemství podvědomí i zrození, naznačit lidskou úzkost a strach a alespoň symbolicky navázat spojení se záhrobím.
Starověké Egyptské sfingy byly jedním z klasických způsobů zpodobňování faraona a sloužily k oslavě jeho velikosti a moci. Drtikolova Sfinga s velkými ňadry je nejen sexuálním symbolem, ale také oslavou ženy – nositelky světla života na zemi. Spojuje v sobě element síly (tlapy lvice) s ženským elementem ochrany (hlava a ňadra ženy).

Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 26-28.

Další informace