Popis
Dřevoryt, 1920, rozměry 79×51,5cm, 111×80,5cm (rozměry s rámem)
Dole připsáno věnování autora: Panu MUDr. Miloslavu Aujeskému srdečně. M. Švabinský, 12. 6. 1961 (MUDr. Miloslav Aujeský, narozen 1913, byl primář urologického oddělení v Nemocnici ve Frýdku-Místku)
Vystaveno v umělecké galerii Černá Labut‘ od 27.05.2017
nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za Švabinského olej Splynutí duší – 9,4 mil Kč v roce 2016, Galerie Kodl
nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za Švabinského mezzotintu Bílá Kamélie – 60 tis. Kč v roce 2005, Dorotheum Praha
nejvyšší známá dosažená cena v antikvariátním prodeji za dřevoryt Srpnové poledne 70. tis. Kč v roce 2017
Za sálavého slunečního žáru nese nahý muž nahou ženu, která spočívá v jeho náruči natočená k divákovi zády. Žena je k muži něžně přivinuta a s vášnivým gestem si tiskne jeho hlavu na svá obnažená prsa. Sluncem osvětlené tělo ženy září oblou bělostí, její nahá záda se odrážejí od bujné vegetace a lůžka z banánového listí ukrytého v pozadí. Z obličejů obou milenců vyzařuje smyslná rozkoš. V popředí napravo stojí černý plameňák, nalevo na kmeni právě kvete Divizna velkokvětá, kolem které poletují kolibříci (symbolizující radost a štěstí) nachystaní vysát svým dlouhým zobáčkem z květu co nejvíce sladké šťávy. Divizna může být však i jedovatá a svým nektarem tak nebezpečná pro žádostivé kolibříky. Pod kamenem vlevo se ukrývá volavka symbol pokání a zrození ze sebe sama, za plameňákem jsou vyobrazeny okoličnaté květy, za kterými můžeme na listu spatřit i velkého tesaříka symbolizující pokušení či samotného ďábla.
Třetí list Rajské sonáty byl pravděpodobně inspirován mytologickou bájí o únosu Persefony a slavným sousoším na toto téma od Gian Lorenza Berniniho Únos Proserpiny (1621-1622), které se dnes nachází ve Ville Borghese v Římě. Persefona (latinsky Proserpina), je v řecké mytologii dcera nejvyššího boha Dia a bohyně Démétry a manželka vládce podsvětí Háda. Persefona byla krásná dívka, snad právě proto ji Zeus slíbil za ženu svému bratru Hádovi, bohu podsvětí. Její matka Démétér o tomto slibu nic netušila. Těšilo ji sledovat svou krásnou dceru ve hrách s vílami, těšit se z krásných květů. Právě v takové chvíli se před ní jednou otevřela země, z propasti se vyřítil se svým černým vozem Hádés, dívku strhl na vůz a ujížděl pryč. Než se někdo stačil vzpamatovat, byla pryč. Na rozdíl od Berniniho sousoší je žena na Švabinského dřevorytu „unášena“ zcela dobrovolně, dokonce přímo s rozkoší.