(1930) Zátiší s klarinetem, mandolínou a podnosem Emil Filla

Popis

Lept kombinovaný s akvatintou, 1930, rozměry s rámem 25,5 x 28cm, signováno vpravo dole „Emil Filla 30“

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Emil Filla se grafikou zabýval s přestávkami po celý život. Vytvořil přes 170 listů, na kterých lze názorně dokumentovat jeho umělecký vývoj se všemi proměnami od přísně kubistických kompozic až k poválečným lidovým písním.

Ačkoliv je Zátiší s klarinetem, mandolínou a podnosem svými rozměry malé, nalézáme v něm věci velkého slohu, střídmých až asketických obrysů, které však zcela pohltila noc. Tak jako u Rembrandta, černá temnota je kosmickým základem vnějšího bytí. Klarinet, mandolína a podnos prosvítají vlastním chladným světlem hmoty z temné severské noci. Filla nám prostřednictvím malého obrázku dokáže vnuknout svou vizi, že temnoty noci mají stejnou škálu, rozpětí a stejné ne-li větší bohatství odstínu jako světlo dne, že v noci jsou všechny věci sdílnější, že noc nám skýtá větší usmíření, větší klid a mír.

Při porovnání s jinými českými umělci té doby je možné najít určité paralely, zejména s tvorbou dalších představitelů české moderny. Třeba v porovnání s Josefem Čapkem, jehož zátiší a obrazové kompozice byly spíše jemné a s lehkostí balancovaly mezi realitou a abstrakcí, Filla jde cestou tvrdší geometrie a zjednodušené struktury. V jeho práci je patrná silná inspirace kubismem, což je zřejmé v pevných liniích a způsobu, jakým jsou objekty dekomponovány. Čapek naopak v svých obrazech více kladl důraz na estetiku a citlivý vztah k formám přírody.

Další český umělec, který měl podobný přístup k litografii a grafice, byl Toyen. Její práce, zejména z období 30. let, také zkoumaly vztah mezi abstrakcí a realitou, ale více se orientovaly na surrealistické principy a osobní, snové vize. Filla na rozdíl od Toyen více usiloval o racionální zjednodušení a analytické rozdělení tvarů.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 38, 260 a 282.

Další informace