(1933) Žlutý slunečník Max Švabinský

Popis

1933, litografie (studie k stejnojmennému oleji), rozměry listu 26,5 x 19,7 cm, rámováno, list byl kreslen pro 1. číslo časopisu Umění VII., 1933.

Publikováno v Páleníček, Švabinská: Max Švabinský, Grafické dílo soupis, Praha 1947, str. 78, č. 358

nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za Švabinského olej Splynutí duší – 9,4 mil Kč, Galerie Kodl, Praha, 2016
nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji Švabinského grafiku 144 tis. Kč, Dorotheum Praha, 2015

Studie k olejomalbě Žlutý slunečník (1909) představuje výsek z denního života, zobrazuje skutečnost viděnou v duchu impresionismu. Je svědectvím prudkého střetnutí reálného pohledu a symbolistických představ umělce, který se potýká s problémem vyobrazení nahoty v plenéru. Žlutý slunečník je Švabinského oslavou léta a zralosti.

V centrální části kompozice jsou vyobrazeny pod velkým rozkvetlým stromem dvě nahé dívky. Dívka v popředí sedí na rozložené dece a upravuje si vlasy. Na dece vedle dívky vidíme volně pohozené ovoce a zavřený slunečník. Druhá dívka je zachycena právě v okamžiku, kdy odchází od své přítelkyně do stínu velkého balvanu, aby se zde ukryla před horkým letním sluncem. Přes ramena má přehozený dlouhý šál, který jí splývá po obou stranách těla až k zemi. Hlavu si zastiňuje rozevřeným slunečníkem, zdobeným květinovým vzorem. Kolem deky a na pozadí jsou rozkvetlé keře a vysoká tráva plná různobarevného lučního kvítí symbolizující marnost a pomíjivost lidského života.

Pro klasické malířské postupy je charakteristické, že mezi svěží skicou a konečnou realizací obrazu leží celá řada detailních studií, z nichž poslední z nich se od výsledného obrazu téměř neliší. Tak je tomu i v případě Žlutého slunečníku, kdy výsledný olej se liší pouze v malém detailu odkrytí dívčiny tváře, kterou na studii zakrývají vlasy. Všechny studie byly malovány v plenéru Rajské zahrady na rozhraní Vinohrad a Žižkova, kde byly pečlivě studovány barevné poměry, reflexy a zvažovány reálie. Ve výsledné kompozici se Švabinský rozhodl pro souzvuk modré, žluté a zelené, které mu nejlépe vystihovaly zemdlené horko letního poledne, které tak miloval. Obraz Žlutý slunečník (Léto), pocházející ze sbírky Vincence Kramáře, byl v roce 2012 vydražen na domácí aukci za 1. 100 000,- Kč.

Literatura:
Hana Volavková: Max Švabinský, Odeon Praha 1997, str.: 43-46.
Jana Orlíková: Max Švabinský – Ráj a mýtus, Gallery 2001, str.: 25-26.

Další informace