(1934) Žena s kanárkem – originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 500
Emil Filla

Popis

Suchá jehla, 1934, rozměry 23,8×15,5cm, značeno vlevo dole: „Emil Filla 34“
Signováno vpravo dole: Emil Filla 34

Počátkem třicátých let se ve Fillově tvorbě projevuje daleko otevřeněji erotika a žádostivá sexualita v podobě gigantických žen. Filovy „obludné ženy“ vytvářejí dojem jakési vývojové anomálie jsou z masa a krve, mají monumentální proporce obrů a neodpovídají naším ustáleným představám o kráse. Přicházejí k nám z jiného světa osvobozeného od času, jsou zaklety, jako orientální všemocní duchové, v malých rozměrech grafických listů. Ve skutečnosti jsou však jejich proporce obrovité, monumentální. Mají své místo jedině jako velká freska na rozsáhlých zdech veřejných dómů budoucího člověka.
Titánickou ženu spící v křesle s polootevřenými ústy jakoby zaklela do nehybnosti výtvarná zákonitost. Klidné tvary obrovitých rozměrů, objemů a obrysů vyznívají totiž plněji a pádněji než malé tvary v pohybu. Roztažené obludné nohy s obrovitými chodidly zcela nestoudně odkrývají velký černý klín, symbolizují plodivou mohutnost Matky Země, která je založena na ženském a mužském principu.
Vedle křesla je na vysoké noze podstavce stojanu umístěna klec s kanárkem, který je ve stejné výšce jako gigantická ústa ženy. Kresba suchou jehlou je další (třetí) variantou motivu Ženy s kanárkem z roku 1933. Na obraze namalovaném na jaře roku 1933 drží žena mezi svými rty kostku cukru, kterou ozobává kanárek sedící na jejím rameni. Filla viděl a vyfotografoval si tuto scénu u svého přítele Dr. Vlastimila Jurena, jehož malá dcerka takto ráda krmívala svého milovaného kanárka. Za čas se znovu vrátil ke „catullovskému“ motivu a přenesl jej do akvatinty kombinované s leptem a suché jehly. Rodinou důvěrnou atmosféru kresby umocňuje „přimalované“ štěně boxera hrajícího si s míčkem v prvém dolním rohu listu.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 49,55, 266.

Další informace