Popis
Suchá jehla, 1935, rozměry 22,8x17cm, značeno vpravo dole: E. F. voválu
Signováno vpravo dole: Emil Filla
Description
Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011
Vgrafických listech tzv. Fillova „bílého období“ jsou obrysy věcí a jejich tvary vyrývány vbílé ploše výraznou černou čarou, vycházející zpostupu a tvárné logiky suché jehly. Tato technika Fillovy umožňuje virtuózně využít široké škály výrazových možností ryté čáry a vrypu. Jeho linie je jednou lyricky vzrušená, jindy strohá a až abstraktně chladná. Filla vzátiších umně používá šrafování rozmanitě hustými sítěmi čar a vrství na sebe vzdušné hloubky dalekých průhledů. Poháry, vázy a podnosy jsou mohutnými zvony, jejichž hlasy duní prostorami sférických kleneb vinných hroznů, jablek či hrušek a rozléhají se nesmírnými dálkami.
Zátiší svázou květin a podnosem je klasickým příkladem zátiší „bílého období“. Ztělesňuje všechny jeho slohové vlastnosti a znaky ve vyrovnaném souladu, živou smyslovost, sladkou pohodu souladu ducha a přírody, lyrickou a měkkou tělesnost tvarů, sepětí organického, tělesného sjemnými náznaky abstraktního, polyfonického řádu celku, a vzářivém slunečním jasu tam někde až ze dna bytí všech věcí se roní těžko pochopitelný, záhadný neodolatelný smutek zádumčivá melancholie. Citlivě vyryté pavučiny černých čar si vničem nezadají snejjemnější sítí Rembrandtových kreseb, které ve svém předivu zachytávají tmu – Fillovy pavučiny oproti tomu zachytávají světlo.
Celkový prostor zátiší je sjednocen do čiré plošné osnovy, kterou věcně zdůvodňuje deska stolu viděná zpřímého nadhledu. Deska stolu pevně ohraničuje a uzavírá prázdnotu do nekonečna se tratícího iluzivního a nekonečného prostoru. Věci na stole jsou jako celistvé objekty malířem reprodukovány zjejich jednotlivých konkrétních stránek a vlastností, které umělec vnímal díky svému vysoce aktivnímu tvůrčímu a estetickému vztahu ksvětu.
Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 36, 40-43, 270.