(1935) Žena v lenošce II. Emil Filla

Popis

Lept kombinovaný s akvatintou, 1935, rozměry 22,7x 18 cm, signováno vpravo dole: Emil Filla

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Počátkem třicátých let se ve Fillově tvorbě projevuje daleko otevřeněji erotika a žádostivá sexualita v podobě gigantických žen. Filovy „obludné ženy“ vytvářejí dojem jakési vývojové anomálie, současně ale symbolizují plodivou mohutnost Matky Země, která je založena na ženském a mužském principu. Matka Země je základem a zdrojem bytí a vesmíru – bez ní není života.
Toto období Fillovy tvorby bývá také charakterizováno výstižným termínem „obludný titanismus“, kdy se smyslově prožívaná a fantastickou formou vyjadřovaná tělesnost mění v útvary plně soběstačné plastiky, jež nicméně svým erotickým obsahem nabývají pod vlivem surrealismu fantastické emotivnosti pravěce primitivních idolů a představ. Obrazy žen v nadměrných proporcích, založené na anatomických deformacích sdělují, že se jedná o figuru, ale z jiného divného světa novodobé mytologie.
Žena v lenošce je obludná, ošklivá a primitivní. Znenadání se vynořila z hlubin země a usadila se u nás v obývacím pokoji na lenošce. Zcela bezostyšně se jednou rukou škrábe na obnaženém prsu, přičemž si paradoxně druhou rukou zakrývá zývající ústa. Tlusté nohy, přesto že mají gigantické proporce, nedokážou zakrýt jasně se rýsující ženino lůno. Celé tělo obryně z rodu Titánů se roztéká po lenošce, do které se žena sotva vejde. Je to žena z jiného světa, ze světa před lidskou zkušeností i po ní, a právě proto výjimečná.

Literatura:
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 348.

Další informace