Popis
originální grafický list vevázaný do bibliofilie František Venera: Dílo Emila Filly, Brno, 1936, tento svazek má číslo č. 54
1936, suchá jehla, rozměry 22, 8 cm x 17 cm, signováno v oválu v tisku EF, signováno vpravo dole rukou autora „Emil Filla“
Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011
V grafických listech tzv. Fillova „bílého období“ jsou obrysy věcí a jejich tvary vyrývány v bílé ploše výraznou černou čarou, vycházející z postupu a tvárné logiky suché jehly. Tato technika Fillovy umožňuje virtuózně využít široké škály výrazových možností ryté čáry a vrypu. Jeho linie je jednou lyricky vzrušená, jindy strohá a až abstraktně chladná. Filla v zátiších umně používá šrafování rozmanitě hustými sítěmi čar a vrství na sebe vzdušné hloubky dalekých průhledů. Poháry, vázy a podnosy jsou mohutnými zvony, jejichž hlasy duní prostorami sférických kleneb vinných hroznů, jablek či hrušek a rozléhají se nesmírnými dálkami.
Zátiší svázou květin a podnosem je klasickým příkladem zátiší „bílého období“. Ztělesňuje všechny jeho slohové vlastnosti a znaky ve vyrovnaném souladu, živou smyslovost, sladkou pohodu souladu ducha a přírody, lyrickou a měkkou tělesnost tvarů, sepětí organického, tělesného sjemnými náznaky abstraktního, polyfonického řádu celku, a v zářivém slunečním jasu tam někde až ze dna bytí všech věcí se roní těžko pochopitelný, záhadný neodolatelný smutek zádumčivá melancholie. Citlivě vyryté pavučiny černých čar si vničem nezadají s nejjemnější sítí Rembrandtových kreseb, které ve svém předivu zachytávají tmu – Fillovy pavučiny oproti tomu zachytávají světlo.
Celkový prostor zátiší je sjednocen do čiré plošné osnovy, kterou věcně zdůvodňuje deska stolu viděná zpřímého nadhledu. Deska stolu pevně ohraničuje a uzavírá prázdnotu do nekonečna se tratícího iluzivního a nekonečného prostoru. Věci na stole jsou jako celistvé objekty malířem reprodukovány zjejich jednotlivých konkrétních stránek a vlastností, které umělec vnímal díky svému vysoce aktivnímu tvůrčímu a estetickému vztahu k světu.
Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 36, 40-43, 270.