(1956) Dryáda s jednorožcem I. Max Švabinský

Popis

Litografie, 1956, rozměry 21,5×14,5cm, 48×36,3cm (rozměry s rámem)
Signováno vpravo dole obráceně ŠM 56.
Vlevo dole pod obrazem věnování: Slečně Mervantové z Hollana, srdečně, Vánoce 1959
Vpravo podpis: M. Švabinský
Kompozice je obdobou grafických listů Dryáda se Satyrem (1956).

Publikováno: Ludvík Páleníček/Zuzana Švabinská: Max Švabinský, Grafické dílo/Soupis, Národní Galerie Praha 1976, str. 106

nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za Švabinského olej Splynutí duší – 9,4 mil Kč v roce 2016, Galerie Kodl
nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za Švabinského mezzotintu Bílá Kamélie – 60 tis. Kč v roce 2005, Dorotheum Praha
nejvyšší známá dosažená cena v antikvariátním prodeji za dřevoryt Srpnové poledne 70. tis. Kč v roce 2017

Vpravo u dutiny stromu sedí poloobnažená dryáda s odvrácenou tváří a pozoruje pasoucího se jednorožce. Dryáda je oděna pouze do suknice, ale i ta je vykasaná a odkrývá její nohy. Dryády jsou v řecké mytologii lesní nymfy, bohyně či polobohyně. Jsou to bytosti podobné vílám nebo rusalkám. Žijí v jeskyních, lesích nebo i v jednotlivých stromech, kde se na ně váže i jejich osud a dokonce život. Když strom zahynul stářím, bleskem nebo zásahem člověka, zahynula i jeho dryáda. Kdo takový strom pokácel, toho zpravidla stihl nějaký strašlivý trest. Pod nohami dryády je vyobrazené kapradí, které bývá v legendách spojováno se svátkem letního slunovratu a svatojánskou nocí, kdy kapradiny vládnou magickou mocí a vykvetou jednou za rok zlatým květem, který umožní pohled do budoucnosti či najít zlatý poklad. List kapradiny symbolizuje také magický (Jákobův) žebřík do nebes.
Bájný jednorožec je symbolem mužského principu, síly a divokosti. V křesťanské symbolice je jednorožcův roh symbolem jediné naděje, jednoho panství a víry. V raném křesťanství je roh ztotožňován s Kristem. Je také atributem Panny Marie, která jediná může jednorožce přivábit a přimět, aby složil hlavu do jejího klína, a tím se dal ovládnout. Tak je symbolizováno Kristovo lidské narození, stvoření v Mariině klíně. Erotický podtext motivů jednorožce (v jehož rohu byl spatřován falus) s hlavou v Mariině klíně, zesílilo pozdně středověké francouzské dvorské umění, kdy se tento motiv často objevoval na závěsných kobercích. Ve skutečnou existenci jednorožce se věřilo až do 17. století.
V pozadí je vyobrazen jehličnatý les nad kterým se na oblacích právě rozzářila duha. Duha je mytologickým symbolem spojení nebe se zemí, nadzemského a pozemského světa, v křesťanství je symbolem Boží milosti.

Další informace