(1975) Koláž III
Toyen

Popis

Oboustranná koláž na papíře, 70. léta, 31 x 21 cm, 45 x 35 cm (s rámem), signováno vpravo dole autorským razítkem SUCCESSION TOYEN.
Původ: pozůstalost Toyen Paříž
Publikováno v monografii Toyen, Karel Srp, Galerie hlavního města Prahy, Argo, 2000, str. 277.
Vystaveno na retrospektivní výstavě „Toyen“, Dům u Kamenného zvonu, Národní galerie Praha, 11.5. – 27.8. 2000.
Vystaveno na výstavě „Toyen – práce na papíře“, Czech Business Club, Praha, 17. 10 – 7. 12. 2016.

Nejvyšší cena dosažená v zahraničním aukčním prodeji za obraz – 700 tis € v květnu 2016, aukční síň Thierry-Lannon & Associés v Brestu
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji – 36 mil czk v roce 2017, Galerie Kodl
Záznam průběhu dražby
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za tisk – 216 tis czk v roce 2012, Galerie Kodl
Nejvyšší cena dosažená v domácím aukčním prodeji za kresbu – 1,2 mil czk v roce 2009

Toyen se kolážím věnovala průběžně celý život, často je využívala v ilustracích. Spojování věcí, které spolu nesouvisejí jinak než imaginací, bylo základním principem surrealistické tvorby. Na konci šedesátých let Toyen intenzivně sbírala a třídila novinové a časopisové výstřižky, její soukromý archiv čítal tisíce položek. V 70. letech začala vytvářet pouze pro soukromou potřebu malá alba, na nichž kombinovala v duchu své obrazotvornosti fragmenty lidských těl, zvířat, předmětů, krajin, ilustrací, návodů. Posledních patnáct let svého života Toyen vybírala z obálek rozdělených podle témat a asociativně řadila výstřižky do malých tabulí připomínajících vizuální návody. Neprojektovala žádné nové obrazy, ale výstřižky aditivně vyskládala vedle sebe – výjevy blízké i vzdálené, antagonistické i příbuzné, figurální a předmětné, barevné i černobílé. Nejčastěji se na nich objevují ženská erotická a sex nabízející těla – vztah Toyen k ženské postavě přisuzují teoretici její nenaplněné touze. O sexuální orientaci Toyen, která používala bezpohlavní pseudonym a stylizovala se jako muž, se můžeme jen dohadovat. O jejím osobním životě toho mnoho nevíme, neexistují žádné výpovědi či deníky. Jedno je ale jasné: umění bylo pro Toyen synonymem života. Její vztahy byly jeho součástí.
Přední část tohoto albu je nejženštější a nejdojemnější vyznání Toyen: sadu různobarevných ženských úst nemohla opominout, a proto tvoří téměř celou plochu koláže. Ústa v mnoha obrazech byla analogií ženského pohlavního orgánu a tato škvírka v podobě úsměvu se objevuje na řadě obrazů. Zde však ústa zastupují ženu jako celek a doplňují je pouze ty nejromantičtější výjevy. Druhá strana už ale opět připomíná, že život je boj a vztahy jsou poznamenané tragédiemi. Umění znamenalo pro Toyen poezii a ta spočívala v nelhaní. Mezi typickými oblíbenými kontrastními výjevy se najednou objevuje nostalgická opuštěná postavička s deštníkem.
Alb se údajně dochovalo kolem tří set. Po smrti Toyen v roce 1980 byly správcem její pozůstalosti Vincentem Waplerem označena pozůstalostním razítkem „Succession Toyen“ a dočasně deponována v Musée Georges Pompidou. Poté, co se k pozůstalosti přihlásili čeští dědicové, byla v roce 1982 jako celek vydražena v proslulém pařížském aukčním domě Drouot. Alba z této soukromé sbírky byla vystavena na retrospektivě Toyen v roce 2000 v Domě U Kamenného zvonu. Na českém trhu se objevila teprve nedávno.

Další informace