(1910) Sulamit Rahu
Jan Štursa

Popis

Bronz (1910-1911)
Výška: 57 cm
signováno

Vystaveno v umělecké galerii Černá Labut‘ od 27.05.2017

Socha nahé tanečnice Sulamit Rahu, vyznačující se dynamickým ztvárněním hmoty v pohybu a obdivuhodnou pravdou a smyslovou životností, patří k vrcholným plastikám Jana Štursy. Kompozice plastiky, inspirovaná barokním sochařstvím, vychází ze základního tanečního kroku břišní tanečnice Sulamit. Hlava, zachycena v doteku rukou, je prudce vytočena do profilu čímž je s dalšími protisměrnými osami docíleno plastického dojmu rotujícího pohybu. Těžké tělo tanečnice není nikterak idealizováno. Štursa mu ponechal všechnu pravdivost nevelkých ňader, hlubokých záhybů, dnes bychom řekli faldů, nad vytočeným pravým bokem ale i smyslnost břicha a klína. Povrch těla je zneklidněn strukturou drobných plošek. Tato žena nemá nic z klasického ideálu krásy, a přece je velkolepá ve svém výrazu a unikátní v celé sochařské tvorbě.
Vznik sochy můžeme zejména díky vyprávění Štursova přítele, historika umění Václava Viléma Štecha, sledovat od prvého okamžiku až k její definitivní podobě. Štursa byl prý doslova „elektrizován“ zjevem dánské břišní tanečnice, vystupující pod exotickým jménem Sulamit Rahu, kterou prvně spatřil v pražské Lucerně. A byl to opět V. V. Štech, kdo Sulamit přemluvil, aby stála Štursovi modelem v jeho ateliéru v ulici U královské obory, kam jí sám také pravidelně přivážel. V sochařově pozůstalosti byly nalezeny i originální fotografie Sulamit Rahu, stojící v aktu Štursovi modelem v póze definitivní plastiky. Fotografie jsou dokladem obdivuhodného souznění smyslového zážitku – impulsu díla – s definitivní plastikou, která má v sobě adekvátní životnost skutečnosti a jejíž výraz obsáhl pravdu v poezii živého modelu.
Literatura: Jiří Mašín/Tibor Honty: Jan Štursa 1880-1925, geneze díla, Praha 1981, str.: 23-27.

Další informace