(1921) Akt (Dívka)
Václav Špála

Popis

Linoryt na papíře, 1921, rozměry: 22 x 19,5 cm, příloha Veraikonu, roč. VII. sešit 5 – 6

nejvyšší dosažená cena v domácím aukčním prodeji za Špálův obraz – 8,76 mil. czk, Galerie Kodl, 2016
nejvyšší dosažená cena v domácím aukčním prodeji za Špálův akvarel – 732 tis. czk, Galerie Art, 2009
nejvyšší dosažená cena v zahraničním aukčním prodeji za Špálův obraz – 155 tis. £ Sotheby´s London, 2011

Václav Špála patřil k nejosobitějším avantgardním malířům první půlky 20. století. Stejně jako jeho generační vrstevníci reagoval na pražskou výstavu Edvarda Muncha v roce 1905, pobýval také v Paříži, kde se seznámil s tvorbou Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Henri Matisse i Picassa. Nebyl však epigonem kubo-expresionistických či fauvistických trendů, ale podobně jako Josef Čapek se stylově vyhranil a vytvořil si jednoznačně rozeznatelný malířský styl postavený na kontrastu modré, červené a bílé barvy. Co je však nejdůležitější: Špálovo dílo nezůstalo jen uměleckým konstruktem určeným zasvěceným, ale doslova zlidovělo už za jeho života a jeho popularita kontinuálně pokračovala i po jeho smrti v roce 1946.
Grafika torza mladé dívky se formálně vymyká Špálovu stylu a patrně je přípravnou skicou pro ilustraci. V nich autor používal výhradně kresebných metod černých kontur bez kubizujících ploch. Dívka je vytvořena pomocí robustních linií, působí však křehce. Špála sám obdivoval jednoduchou kresbu Munchovu a nazýval ji „tvůrčí zkratková primitivnost a primárnost“. Osobně se k ní během tvorby dopracoval bravurně tak, že dokázal několika tahy vytvořit figuru i s individuálním výrazem. Zdůraznění erotiky – zde jednoho obnaženého ňadra – používal Špála spíš sporadicky. Ženy pro něj znamenaly symbol země, přírody a rodiny. Mezi autorovými linoryty ale najdeme také velmi erotický soubor Eroticon, který vznikl v témže roce jako grafika dívky.
Špálovy obrazy i kresby mají na českých aukcích stále velmi vysoký kredit. Ačkoli byl Špála velmi pracovitý (některé roky vytvořil i stovku obrazů), většina jeho děl je součástí stálých expozic státních a městských galerií. Na trhu kolují díla ze soukromých sbírek, jejichž ceny stále stoupají a drží se v tzv. TOP 10 prodeji.

Dívka (příloha Veraikonu)

V poválečné době se Špála začal intenzivně věnovat grafice, ilustraci, návrhům na knižní obálky, plakátům apod., v kterých vycházel z několika leté zkušenosti s tušovou kresbou širokým štětcem a z rychlého zachycování nejrůznějších situací, expresivní složka těchto kreseb mu umožnila zachytit různé psychické stavy postav.
Dívka z roku 1921je dalším příkladem Špálova vyjádření adorace ženství, jako symbolu zrození života, kterou umělec vyjadřoval rytmizovanou kadencí energických ploch a tahů, figurativně symbolizovanou zejména ženským aktem v přírodě. Nahá dívka, načrtnutá z profilu rychlými silnými čarami na pozadí stromu, který jakoby splýval s jejím velkým nakadeřeným moderním účesem a obnaženým oblým ňadrem, má na tváři zachmuřený výraz. Strom a dívčí tělo splývá v jeden organický celek, kdy kompozice seskládaná z geometrických útvarů: kruhů, oválů a elips splývá s vlastním pozadím.
V obličeji dívky je vyjádřena expresivnost okamžiku. Proč se ale mladá a atraktivní žena mračí? Je to snad další Špálova varianta slavné Čekající z roku 1918, která čeká na svého milence, který nepřichází?

Literatura:
Helena Musilová (ed.): Václav Špála, Mezi avantgardou a živobytím, Katalog výstavy Národní galerie v Praze, Praha 2005, str.: 40.



Další informace