(1939) Zátiší s ovocem
Václav Špála

Popis

1939, barevná litografie, 1939, rozměry: 32×40 cm, 72×79.5 cm s rámem.
Publikována varianta olej v knize Eduarda Burgeta a Romana Musila, Václav Špála, soupis díla (1885-1946), Ars Fontes, Praha, 2002, s. 22
Vystaveno v galerii Černé Labuti 2017

Původ: antikvariát Praha.

nejvyšší dosažená cena v domácím aukčním prodeji za Špálův obraz – 9,6 mil. czk, Galerie Kodl, 2017
nejvyšší dosažená cena v domácím aukčním prodeji za Špálův akvarel – 732 tis. czk, Galerie Art, 2009
nejvyšší dosažená cena v zahraničním aukčním prodeji za Špálův obraz – 155 tis. £ Sotheby´s London, 2011

Václav Špála patřil k nejosobitějším avantgardním malířům první půlky 20. století. Stejně jako jeho generační vrstevníci reagoval na pražskou výstavu Edvarda Muncha v roce 1905, pobýval také v Paříži, kde se seznámil s tvorbou Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Henri Matisse i Picassa. Nebyl však epigonem kubo-expresionistických či fauvistických trendů, ale podobně jako Josef Čapek se stylově vyhranil a vytvořil si jednoznačně rozeznatelný malířský styl postavený na kontrastu modré, červené a bílé barvy. Co je však nejdůležitější: Špálovo dílo nezůstalo jen uměleckým konstruktem určeným zasvěceným, ale doslova zlidovělo už za jeho života a jeho popularita kontinuálně pokračovala i po jeho smrti v roce 1946.
Špála, jak mu někdy bylo dobovými kritiky vytýkáno, je malíř několika témat, která mu vydržela po celou dobu jeho života. K jeho nejoblíbenějším patřilo zátiší s ovocem. Nesčetně variant jablek a hrušek na prosté míse ale dodnes přesvědčuje diváky lehkou cézannovskou impresí, živostí a malířskou virtuozitou. Špála uměl fenomenálně rozložit jednoduchý motiv do jednotlivých barev a efektivní technikou jej rychle zpracovat. Podle pozdějších rentgenových rozborů se dá dokonce odhadnout, že namalování obrazů trvalo méně času než příprava litografie. Grafiky vznikaly souběžně s obrazy, protože Špála měl už ve své době velký odbyt děl. Nejenže u něj nakupovali kolegové jako Filla, Čapek, Slavíček, ale i sběratelé z řad lékařů, inženýrů, učitelů, herců, továrníků, ministerských radů, důstojníků armády a bankéřů. Fakt, že se Špálovy obrazy líbily a dosud se těší velké pozornosti, je důsledek malířova uvažování. Do svých zápisků si poznamenal, že obraz „musí být nadčasový a všenáladový, a tím nenáladový.“
Špálovy obrazy i kresby mají na českých aukcích stále velmi vysoký kredit. Ačkoli byl Špála velmi pracovitý (některé roky vytvořil i stovku obrazů), většina jeho děl je součástí stálých expozic státních a městských galerií.
Zátiší s ovocem
(1939)
Litografie
Václav Špála se od poloviny dvacátých let až do své smrti představoval jako zavedený malíř převážně krajin, květinových a ovocných zátiší. Jeho obrazy se staly předmětem sběratelského zájmu nejširší veřejnosti a to platí prakticky až do současnosti. Špála si již během působení ve skupině Tvrdošijní uvědomil rostoucí zájem tehdejší moderní společnosti o jeho pestrobarevné kytice, krajiny a zátiší, kterým se téměř výhradně věnoval zejména ve třicátých a čtyřicátých letech, kdy produkoval velké množství obrazů přímo na zakázku. Z počátku vyměňoval své obrazy za potřeby denního života s krejčím, s holičem, měnil je za plátna a barvy. Postupně si však vybudoval váženou stálou klientelu ze známých osobností, politiků, lékařů a úředníků.
Kytice a ovocná zátiší Špála maloval nejenom proto, že se dobře prodávaly, ale pro samotnou radost z malování. Zátiší odpovídají souběžně malovaným krajinám, vyznačujícím se přesným prostorovým a barevným řešením. V barevné škále se opět uplatňuje modř, která často tvoří pozadí pro květinové nebo ovocné aranžmá pestrých barev včetně tradiční červené, žluté a zelené.
Pro Zátiší s ovocem (1939) si Špála pečlivě vybral a na modré misce a volně na stole seskupil červenožlutá jablka a zelenožluté hrušky. Na obraze nechybí ani modř na pozadí, charakterizující jeho krajiny z tzv. modrého období. Červenomodrý je i ubrus na stole. Jablko je symbolem plodnosti a jako prostředek poznání disponuje vší přitažlivou silou. Pro svou kulovitou formu je pojímáno jako obraz Země a pozemských tužeb. Pro svou vábivou barvu a sladkost se stalo symbolem smyslné dráždivosti a hříchu. Také hruška je sexuálním symbolem a symbolem lásky.

Literatura
Helena Musilová (ed.): Václav Špála, Mezi avantgardou a živobytím, Katalog výstavy Národní galerie v Praze, Praha 2005, str.: 42,45,49.

Další informace