(1948) Abstrakce 15
František Kupka

Popis

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21×15 cm, 42×35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948

původ antikvariát Paříž

publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210

vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016

odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209

nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku – 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha

Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

Další informace