(1948) Labe
Max Švabinský

Popis

Litografie, rok vzniku: 1948, rozměry 18,2×12,2cm, 33,8×25,8 (rozměry s rámem)
Signatura: PD „M Švabinský“ v pravém dolním rohu.
Publikováno:
Max Švabinský Grafické dílo/soupis, Ludvík Páleníček, Zuzana Švabinská, Národní galerie Praha, Praha, 1976, str.88, č. 553.
Nejvyšší dosažená cena za Švabinského grafiku v českém a slovenském aukčním prodeji – 120.000 Kč (bez aukční provize), Dorotheum Praha, 2005
nejvyšší dosažená cena za Švabinského obraz v českém a slovenském aukčním prodeji – 9 480.000 Kč (včetně aukční provize), Galerie Kodl, Praha, 2016

V kresbě Alegorie Labe přebírá Max Švabinský do svého díla, podobně jako klasicistní sochař Václav Prachner na své Alegorii Vltavy (kašna Terezka na Mariánském náměstí), antické motivy a symboly.
V oblacích, vznášejícími se nad vodní hladinou, je vyobrazena na levém boku ležící nahá ženská postava s džbánem v ruce. Jedná se o alegorii (personifikaci) řeky Labe, jak nám potvrzuje i nápis pod obrazem. Dlouhé vlasy, splývající mladé ženě volně po zádech, jsou na hlavě zakryté čepcem zdobeném dvěma hrozny vinné révy. Vinná réva je považována za atribut bohů orby, zemědělství a plodnosti – proto někdy zakrývá klín Evy. Na Švabinského kresbě je symbolem Bohyně vod a plodnosti. Dívka vylévá ze džbánu společně se symbolickým proudem vody na vodní hladinu tři ryby: sumce, štiku a kapra. Ryba je rovněž prastarým symbolem vody, která je jejím domovem a zároveň znakem života a plodnosti. Tři různé druhy ryb tak symbolizují počátek života vodních živočichů v Labi. Protipólem vody je vzduch, který na kresbě symbolizuje pták letící v levém horním plánu kresby.
Zajímavostí je, že Labe je jednou z mála českých řek, jejíž český název není ženského rodu. Ženské jméno má ale řeka v německém jazyce – Elbe. Řeka je symbolem plynulé přeměny forem univerzální možnosti plodnosti, smrti a obnovení. Podle židovské tradice představuje proudění seshora tok nebeského výlevu milosti.

Další informace